Tajné služby a princip překvapení
Vlajek na našich radnicích utěšeně přibývá, vedle ukrajinské je už izraelská. Kolik jich ještě přibude… Premiér Fiala souhlasí s přesunem české ambasády do Jeruzaléma – a zdá se, že ho ANO podporuje, třebaže Andrej Babiš byl proti… před pěti lety. Vítaný je také krok Evropské unie, která zastavila penězovod Palestincům. Začali s tím Němci, přidali se Rakušané. Uvidíme, co na to řeknou muslimští voliči a zeleno – rudá úderka, záznamy demonstrací oslavující sekání hlav motykou jsme viděli z Ameriky, Evropy i Austrálie. U nás zatím jen malé kapky, pirátská datová dryáda Janka Michailidu kupříkladu sní o diplomatickém řešení a varuje před eskalací. Na to jistě taky dojde, ale nejdřív se musí umejt krev a pohřbít mrtví.

Zatím je eskalace v chodu. Deklarovaný plán – vyhladit Hamás, a moudré hlavy už dumají, kým nahradit mocenské vakuum v Gaze. Jakožto mudrc ze vsi beru ten plán asi tak reálně, jako že Ukrajina do Vánoc vyžene Rusy ze svého území a Putina v železech předvede před soud v Haagu. Krom toho doufám, že se tajné služby svobodného světa probudily a postarají se, abychom se nedočkali překvapení. Doufám, ale jistý si nejsem. Zkušenosti dvacátého století k jistotě stran efektivitě rozvědek nepřispívají.

Rakouské tajné služby zaspaly, když srbští nacionalisté chystali atentát na následníka trůnu, arcivévodu Ferdinanda.

Stalin nechtěl svým tajným službám věřit, že jeho spojenec Hitler chystá proti Sovětskému svazu útok, a uvěřil tomu, až když se německé tanky s nádržemi plnými ruského paliva valily na Moskvu.

Američané se o pár měsíců později taky divili, když přiletěli Japonci a v Pearl Harbour jim potopili válečnou flotilu – letadlovky šťastnou náhodou tomu unikly.

Němci se moc divili, když se Spojenci vylodili o necelý rok později v severní Africe, vždyť přece vojáci nafasovali lyže! Abwher si je pěkně vyfotil.

Když se pak vylodili v Normandii v červnu 1944, Němci byli zase překvapení a Hitler ještě dlouho věřil, že je to finta a opravdové vylodění bude v oblasti Calais.

V létě roku 1950 Američané vykládali, že je Korea nezajímá a k jejich úžasu přejel Kim Ir -sen se svými tanky demarkační linii a během krátké doby měl poloostrov v kapse.

Francouzi si byli jistí, že s jejich pevností Dien Bien Phu je jejich pozice ve Vietnamu v bezpečí, protože se komunistické dělostřelectvo nevydrápe do okolních kopců zarostlých džunglí a to bylo divení! To bylo o čtyři roky později..

Pokračovat by se dalo dlouho, profesor Martin Kovář by jistě vysypal tucet dalších příkladů, jomkipurská překvapivá válka by mezi nimi nechyběla. No a teď máme čerstvé strašlivé překvapení v podobě masakru civilistů, ještě čekáme, pod jakým názvem bude uváděn v učebnicích historie.

Když tak na ten přehled koukám, napadá mě, není celý ten systém tajných služeb na houbeles, když produkují jen jedno selhání za druhým?

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Pejskování v dešti

Užili jsme si ho s Ljubou dokonce v Průhonickém parku! On má dvě části, veřejnost zná spíš tu část přilehlou k zámku, ale on se ten park táhne ještě hodně daleko až k silnici a pak je druhá část, divočejší, se dvěma rybníky – Labeškou a Bořínem. Správa parku ho udržuje v krásném pořádku, opravili cesty – mají teď skvělý povrch ze speciálního písku a pejskové po něm elegantně klusají jako koníci. A nepotkali jsme tam nikoho, jen jednoho zřízence.
Běžel se schovat před deštěm.