Co je to nejhorší
Možná je dobře, že Petr Pavel fungoval na bezpečnostní konferenci v Mnichově ještě bez mandátu hlavy státu, který mu připadne až 9. března. Jeho vyjádření stran Ukrajiny je tedy postojem soukromé osoby, jakkoli je jasné, že se ho Pavel bude držet i po devátém březnu. Je třeba ocitovat, co tam vlastně řekl:

A proto bych rád vyzval k opatrnosti ohledně vytyčování cílů, jak by měl tento konflikt dopadnout. I kdyby došlo k tomu, že se ruská armáda zhroutí, ukrajinská armáda ji vytlačí z Ukrajiny, pak tu budeme mít zhroucené Rusko. To znamená, že nebude nikdo, s kým bychom mohli jednat o režimu bezpečnostních záruk a pracovat na budoucí bezpečnostní architektuře Evropy.

Na jiném místě řekl, že chápe ukrajinské přání získat i Krym a vidět Putina na kolenou s omluvou v ruce. Vzápětí vznesl dotaz, zda je to uskutečnitelné. Bezprostředně reagoval ukrajinský ministr zahraničí Kuleba. Vytkl Pavlovi, že Ukrajincům málo věří. Nic jiného říci nemohl, oficiální postoj Ukrajiny zní – zpět původní hranice včetně Krymu, omluva Ruska a náhrada škody. Petr Pavel to stanovisko výslovně respektuje a podtrhl myšlenku, že o podmínkách eventuálního jednání musí rozhodnout Ukrajinci sami. Do toho nemohou žádní mírotvůrci mluvit. Nicméně limity tu jsou, a je dobře, že je Pavel jako dosud soukromá osoba nastínil.

Západ Ukrajinu podporuje nejen ze sympatií vůči napadenému. Nelze zapomenout na ruské ultimátum, které zahrnovalo i jiné cíle než podmanění Ukrajiny, například „maličkost", tedy politický návrat před rok 1993, čili fakticky před pád želené opony v roce 1989. Ta podpora dostala novou vzpruhu překvapivou návštěvou prezidenta Bidena v Kyjevě. Nicméně „soukromník Pavel" nastínil i jakési mantinely pro podporu. Lze to číst asi takto: je třeba dosáhnout toho, aby se Rusko v rozumné míře stáhlo a pak je třeba udělat všechno proto, aby ztratilo chuť na další dobrodružství tohoto druhu. Nicméně je nadále vnímáno jako jaderná velmoc a třebaže dosavadní bezpečnostní strukturu Rusko rozbilo, nová bez jeho součinnosti nevznikne. Vznikne něco, o čem bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar mluvil už loni na jař, totiž něco jako „východní" a „západní" Ukrajina? Dojde k zamrznutí konfliktu, jako se to stalo po válce v Korei, která dodnes nebyla formálně ukončena? Jak to dopadne je ve hvězdách a bude hodně záležet na Ukrajincích samotných. Je ale dobře jim občas připomenout, že vize Putina na kolenou je mimo realitu.

S tím ale, že lidé jdou a nasazují krk kvůli ideálu a ne kvůli reálpolitice.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Zase kulháme

Tedy, já ne, Gari ano. Mám dojem, že mi to dělá schválně. Ljuba byla teď tři dny pryč, celou dobu Gari nekulhala, běhala, čmuchala, konala vše co pejsek konati má. Načež přijede auto, vyleze Ljuba a Gari jí běží v ústrety po třech.

Co to má bejt? Něco jako – podívej, jak se mnou zacházel, už mě tu s ním nenechávej samotou?