Kdo do vedení
Poměrně, nebo vítěz bere všechno? Jde o sestavení vedení sněmovny. Největší klub mají ANO se 72 poslanci. Oproti K2+K3 prohrálo ANO volby a řeči o náhodách jsou nejapné. Voliči rozhodli a volby dopadly, jak dopadly. Další rozhodování je ale na lidech. Měli by rozhodnout tak, aby instituce fungovaly – a aby voliči nebyli zahnáni do polohy hodili jste lístek do urny a teď do příštích voleb držte hubu. K čemuž to zjevně směřuje.

Nápadné je to ve věci SPD. Mají dvacet mandátů a nemají mít post místopředsedy ve sněmovny. Je to bezesporu nesystémová strana, odpor proti parlamentní demokracii má dokonce v názvu. Nicméně vnitro ji nezakázalo, zúčastnilo se voleb a hlas jí dal půlmilion voličů. To jsou dvě Letné, jak je svolal Milion chvilek. Je pravda, že Němci taky nechtějí AfD pustit do parlamentních funkcí. Což ještě není důkaz, že je to dobře. Buďme lepší než Němci, není to tak těžké v dnešní době.

Diskutabilní je obsazení postu předsedy sněmovny. Co je to platné, ANO má 72 poslanců, kdežto rodná strana navrhované Pekarové Adamové jich má pětinu. Nejsilnější ze Spolu je ODS a ta má ani ne polovinu počtu (34 poslanců). Bylo by slušné a prozíravé, kdyby byl předseda sněmovny člen ANO.

Přispělo by to k zaplnění příkopu na politické scéně. Kam vede ten příkop? Třicet tisíc mrtvých v pandemii v důsledku nekooperace politické reprezentace. Opakování této tragedie snad nehrozí, přece jen už je hodně lidí očkovaných a hodně jich nákazu prodělalo. Žene se ale na nás krize nevídaných rozměrů, zaviněná částečně zborcením globálních dodavatelských vztahů a pak také nerealistickým uvažováním momentálních kormidelníků v Bruselu. K mnoha rozhodnutím bude třeba konsensu napříč spektrem. Bylo by moudré na to myslet. No a bezprostředně je tu otázka odstavce 66.

I když se to nezdá, tak občas příčetného prezidenta opravdu potřebujeme. Pokud pan senátní Vystrčil věří, že prosadí odstavec 66 i proti vůli ANO jen převahou 108 hlasů, může se to stát. Ale bude to mít bumerangový efekt a následky může nevidět… jen český Tchajwanec.

Není čas na rozhoupání lodičky, vlny jsou čím dál vyšší. Vyhrávat se musí umět. Leckdy je otázka jak naložit s vítězstvím obtížnější, než dosáhnout samotného vítězství.
Leckdy? Opravuji. V politice vždycky.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Po vichřici

Co jiného by zbylo po vichřici, než svinstvo všude kolem? Listí, jehličí. Ona tedy ta vichřice má taky smysl pro pořádek. Nerozhází to všechno jen tak hala bala. Dělá kupičky a cestičky, tuším že se tomu říká proudnice. Jako když se ve větrném tunelu zkoumá aerodynamika auta, nalepěj se na to papírky a pak se to fotí. Teď byl větrný tunel všude.

Šel jsme to uklízet. Vyběhla Gari, jako první. Vždycky musí být první. Za ní Nora. Ona je holt vždycky druhá. Pak Gari usoudila, že je to lepší na pelíšku a vrátila se domů. Nora je pomocník. Zůstala se mnou po celou dobu uklízení a pomáhala.

Listí i jehličí jsem shrabal hráběmi, naložil do plachty, drobnější smetí jsem pak zametl na lppatu a taky dal do plachty.

Nora pomáhala. Rozžvejkala klacek. Zbyla z něho hromádka svinstva.
Tak jsem to zamet na lopatu, hodil do plachty a šli jsme spolu domů, vědomi si jsouce dobře vykonané práce.