Neviditelné téma
Kolem předvolební kampaně ze všech možných koutů slyšíme nářky a v nich se skloňuje ve všech pádech slovo téma. Nejčastější nářek: téma těchto voleb určuje Babiš. Všichni ostatní jen koukají, co Babiš zase vybalí a pak na to reagují a rozčilují se, že je to pí ár Marka Prchala a lživý hnojomet. Další nářek se týká vzájemné nevraživosti stran demobloku, ovšem tento nářek je už úplně vedle. Jsou to různé strany, jen se za dnes už neplatného volebního zákona daly dva respektive tři dohromady, aby z výsledků vydojili víc poslaneckých křesel. Třetí komora parlamentu v průběhu volební kampaně volební zákon změnila, takže koalice zůstaly jen proto, že aktérům přišlo hloupé je rozpustit. Ale zůstávají to různé strany a až bude po volbách a půjde do tuhého, vrhnou se jedna druhé po krku.

Ale úvaha se týká tématu.
Co je téma dnešních dnů? Samozřejmě zdražování. Ceny stoupají. Auta, služby, stavebnictví. Zdražuje se a hrozí se dalším zdražováním, hlavně energií. Bodejť by se nezdražovaly energie, když na Evropu pomalu doléhá rdousící deka zeleného údělu. Je to téma bohužel jenom pro Okamuru a pro Trikolóru. Okamura má velmi omezený koaliční potenciál, pravděpodobně s ním půjde Babiš, až vyhraje volby. Trikolóra zatím v preferencích visí kolem tří procent voleb. Takže objektivně to politicky význam velký nemá. Nicméně z velkých subjektů, které budou ve volbách a po volbách hrát zásadní roli, se zdražováním a jeho vazbou na sebevražednou politiku aktuálního vedení Evropské unie nevěnuje žádný. Právě tak žádné velké médium nebije na poplach. Je to pochopitelné, protože bít na poplach znamená jít do konfliktu s vůdčí unijní ideologií a do toho se málo komu dostává odvahy.

Ano, takové pochlapení se nedá od nikoho realisticky čekat. Nicméně je zde přece jenom jedno téma, které není tak riskantní, lze se ho chopit bez velkého rizika, a s souvisí s tím, co je uvedeno výše. Ve hře je totiž pořád otázka, zda Unie uzná jadernou energetiku za bezemisní zdroj. Je to strašně důležité. Nezapomeňme, že vražda ekonomice je důkladně připravována – například tím, že banky budou poskytovat úvěry podle enviromentalistických kritérií. Pokud se nepodaří jadernou energetiku prosadit jako bezemisní zdroj, všechny řeči o tom, zdali pustíme Rusy do Dukovan nebo nepustíme budou směšné: žádné Dukovany a žádné Temelíny se dostavovat nebudou. Babiš se tváří, že o to v Bruselu bojuje, ale jenom lže. Přitom je tu možnost přirozeného spojenectví s Francií, která je v jaderné energetice velmoc. I jinde se mění nálada.

Bez jádra se propadneme do tmy. Doslova. To je téma, které leží na zemi, jen ho zvednout. Nikdo se k tomu nemá a veřejnost diskutuje o blbostech, jako že je očkování diskriminace.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Zápověď

Už to tak bývá, že zkrášlovací akce vedou k omezování. Na jaře jsem na zahrádce vybudoval placákovou cestu. Je šest metrů dlouhá a vede od vstupní kádinky k brance vnitřní zahrady. O víkendu Ljuba vysypala kraje té cesty zeminou a osela trávou. No jo, ale jak to zařídit, aby destruktivní živly, jako je Gari & Nora – do čerstvě zaseté trávy nehamtaly?

Z bambusů jsem nařezal klacíky a ty jsme nastrkali kolem cesty a Ljuba je pospojovala provázkem (miluji slovo motouz) a výsledek je nepříjemně podobný zátarasům z první světové, jak na nich vždycky visí rozstřílená mrtvola (viz film 1917). Branku jsem zavřel. Pejskové moc nesmí ven, jen za dohledu nedestruktivních členů domácnosti.

Ano, okrašlovací procesy jsou provázeny omezeními.