Jak izolovat Zemana
Sobotní odhalení ruské viny na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích šokovalo veřejnost. Toto jsme nikdo nečekali. V roce 2014 došlo k tragickému neštěstí, dva lidé zahynuli a vznikly multimilionové škody na majetku a nevyčíslitelné škody na životním prostředí a psychickém zdraví obyvatel v sousedních obcích. Neštěstí, tak jsme to brali.

Zato o politickém angažmá prezidenta Zemana ve prospěch Ruska ví každý, bez ohledu na to, zda dotyčný za to Zemana chválí nebo odsuzuje. Pravda je taková, že on a jeho okolí kopou za Kreml, prosazují jeho zájmy, otevřeně útočí na tajnou službu a díky slabosti pozice Andreje Babiše v parlamentu dokonce ovlivňují složení vlády, aby vyhovovalo ruským zájmům.

Petr Honzejk navrhuje v Hospodářských novinách Zemana izolovat a poslat „politiku všech azimutů“ k ledu. To je správný návrh. Jak ho ale realizovat?
Jediná reálná možnost je ústavní žaloba podle paragrafu 65 Ústavy, kde se velezrada definuje m.j. jako činnost proti svrchovanosti země. Svrchovaností se zde podle ústavních právníků rozumí nezávislost státní moci na jiné vnější moci a její schopnost efektivně působit uvnitř státu. Jinou vnější mocí je Rusko a pokud zájmy Ruska diktují složení vlády, pak je to jasné. Ústavní žaloba vychází ze senátu, už to tu bylo a spadlo to pod stůl mimo jiné i vinou iniciativního kutilství kreativních senátorů, kdy každý druhý chtěl do dortu připojit svoji myš. Cesta k realizaci ústavní žaloby by nebyla snadná, ale je to jediné reálné řešení, jak republiku zbavit trvalé hrozby, jíž je Miloš Zeman. Pak ovšem by bylo na pořadu dne zrušit přímou volbu prezidenta, která náš politický systém přetvořila na jakýsi hybridní útvar, napůl zastupitelskou demokracii a napůl jakousi civilní monarchii, v níž má prezident pravomoci, o jakých se skutečným monarchům nezdá.

Nejsem naivní. To že „každý ví“ o Zemanově angažmá ve prospěch Ruska neznamená, že se s tím něco stane. Taky každý ví, že Andrej Babiš pracoval pro StB a zvolili ho. Každý ví, že podváděl kolem Čapího hnízda, ale nedokázali ho postavit před soud. Každý ví, že je ve střetu zájmu, ale pořád dostává jeho podnik dotace z EU.

Snad ale někdo kreativní vymyslí, jak přání Petra Honzejka (a nejen jeho) proměnit ve skutečnost.

Napětí kolem Ukrajiny
Je to smůla, že státníci nečtou Neviditelného psa, já bych poradil… netahejte Ukrajinu do NATO. I ztrátu Krymu zavinilo koketování s členstvím Ukrajiny v EU a NATO. Je škoda, že realistický Henry Kissinger už nemá reálný vliv na politiku, ten by takový nesmysl nepřipustil. Pokud to realizováno bude, je třeba počítat s politováníhodnými důsledky. Jako pokaždé, kdy západ páchá dobro a šíří lidská práva z pumovnice bombarďáku.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Tunel

Jsme tady s pejsky taková komunita. Známe se od vidění, putujeme každý po svém okruhu, občas se potkáme, poklábosíme a jdeme dál. Potkávám paní s výmarákem. To je taky lovečák, elegantní tělo, barva dělové hlavně, dlouhý čumák a plácací uši. Jenže pointer váží dvacet, výmarák třicet kilo.

Potkali jsme se, klábosili a výmarák se zasunul té paní pod nohy, koukal ven jako z garáže. On to má rád, hlásila. Nemusela, bylo to na něm vidět.
Pak ho to omrzelo a odešel, načež Nora nastoupila na jeho místo. Je to prima, hlásila mi pohledem.

Však jsem jí to připomněl doma, když jsem jí frotýroval tlapky. To ji taky sevřu nohama, aby se nevzpouzela. Kdyby se vzpouzel třicetikilový výmarák, asi by mě to nesejmulo, ale bylo by to obtížnější.