Jak postavit sněhuláka
Podle posledního průzkumu voličských preferencí agentury Kantar pro ČT má jen pět stran právo na optimismus stran nadcházejících parlamentních voleb. V tomto pořadí ANO 25, Piráti 20, ODS 11,5, STAN 10,5 a SPD 10,5. Topka je na hranici pěti procent, kdežto lidovci, socdem a komunisté jsou pod mírou.

I málo pozorný pozorovatel scény ví, že se Piráti se Starosty dali do holportu a ODS s topkou a podměrečnými lidovci utvořila Spolu. Obě koalice musí splnit 10-, resp. 15procentní kvórum, což se jim s ohledem na dlouhodobé preference může podařit. Opět bylo mnohokrát řečeno, že smysl tyto aliance mají, princip je odpozorován při stavbě sněhuláka: větší koule nalapá víc sněhu než malá koule. Velká strana potřebuje k získání jednoho mandátu méně hlasů než malá strana – je to prvek většinového systému (vítěz bere vše) a poměrného.

Prezident Miloš Zeman dal rozhovor Právu, respektive Novinkám (zde) a tam připomněl všem, kdo snad měli pochyby, že hodlá i nadále míchat kartami. Je připraven umožnit sestavení vládě vítězné straně, nikoli koalici. Z tohoto hlediska je sen předsedy Fialy o premiérském křesle pošetilý: odéesce je přisouzena juniorní role, patnáct procent je zřejmě maximum, o kterém může snít.

Zajímavá byla ta Zemanova poznámka, že by socdem měla jít do koalice s ANO. To je dobře míněná rada člověka, který se nejdřív zasloužil o vzestup této strany z bezvýznamnosti až ke kormidlu moci a pak dělal a dosud dělá všechno pro to, aby ji do bezvýznamnosti vrátil. Tu radu nedává, probůh, že by snad změnil sympatie. Jde mu o Babiše, ne o Hamáčka. Ví dobře, že Babiš bude mít i s pověřením sestavit vládu potíž s koaličním partnerem. Momentálně by dal s Okamurou dohromady 94 křesel. Kdyby slepil koalici s Hamáčkem, možná že by (opět díky sněhulákovému lepení koule) tu stojedničku s Okamurou dohromady dal. To by pak byl v tom čert, aby Miloš Zeman nedostal za takový úspěch v Kremlu Řád rudého praporu (nebo co tam dneska mají).

Ještě ke kvótám na potraviny
Středeční sněmovní výstřelek vyvolal takřka unisonní nevlídnou reakci a nápad na kvótu českých potravin odsoudil snad každý, kdo má kousek soudnosti v hlavě. Včera jsem ale zapomněl připomenout, že pro tento bolševický nesmysl hlasoval i Václav Klaus junior. Copak tomu asi říká tatínek, tento guru volného trhu? O participaci sociální demokracie na tomto nesmyslu se nejspíš zasloužil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Na rozdíl od Klausů, kde by měl být ideový pohled odlišný, Miroslav Toman starší může mít ze synáčka upřímnou radost. Celej tatínek, ten byl ministrem zemědělství za normalizace, synáček ministr se o návrat normalizace snaží.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Petflaškový hokej

Nora by měla dostat řád Za zásluhy o čistotu lesa. Nedokážu spočítat, kolik petflašek už nalezla a kolik se jich díky jejímu úsilí dostalo do tříděného odpadu. Naposledy to bylo včera – objevila nedopitou půldruhalitrovou petflašku od magnézie. Mezi námi, nechápu, kdo a) nese v zimě půldruhalitrovou magnézii do lesa, b) vychlastá ji skoro celou, c) skoro prázdnou petflašku zahodí do křoví. Nechápu to, jedno ale vím, že podobných hovad je mnoho, enem že častěji než magnézie to bývá pivo.

Trochu zásluhy na transferu flašky z lesa do popelnice mám taky, protože musím flašku postrkovat kopanci. Teď ale jsou cesty plné ledu, takže je to spíš hokej bez hokejky. Zatím jsem sebou nešvihnul, ale co nebylo, může být. Další kolo na sebe jistě nenechá dlouho čekat, les je flašek plný.