Ministerstvo pro životní prostředí se postavilo proti Klausovu vetu zákona o chemických látkách REACH. Je to součást Klausova zápasu proti zbytku Evropy. Jeho hlavní argument zní, že idea "předběžné opatrnosti" je zhoubná (to má nepochybně pravdu, jelikož "předběžnost" patří do kategorie pojmů gumových, zvůli podléhajících), že na ní je norma založena a že podlomí chemický průmysl.
Všechno ví na celém světě jenom Klaus, těžko tedy posoudit, do jaké míry norma oslabuje chemický průmysl. Nicméně, pokud ve zbytku Evropy přijmou direktivy evropských byrokratů stran chemické výroby, pak i čeští chemičtí producenti, byť chráněni národoveckým prezidentem, se budou muset podřídit, jinak si budou moci svoje výrobky strčit mezi dva chleby.
To platí tím síš, je to všechno jenom plácnutí do vody, protože evropské nařízení je přímo použitelný a bezprostředně závazný právní předpis. Do Evropské unie jsme vstoupili referendem a každý věděl, co to znamená. Je na každém, aby si argumenty porovnal. Klausovo zdůvodnění veta je zde. Vyjádření ministertva je zde.
Kaplický postaví v Budějovicích rejnoka
Václav Klaus prostřednictvím úslužného Pavla Béma zakázal stavět v Praze Národní knihovnu, takže se bude adaptovat Klementinum, tedy historická budova v povodňové zóně. Bude se Klaus přivazovat i k Vokově vrbě v Budějovicích, aby zabránil stavbě budějovického rejnoka?
Pokud ano, a pokud se budějovický primátor podělá tak, jak se podělal ten pražský, nezbude než panu Kaplického doporučit, aby příště v Česku projektoval budovy v podobě teplokrevných živočichů. Doporučoval bych tchoře.
|
JAK ŽIVOT JDE: Temný rytíř
Asi by mě neměli do biografu pouštět... Snad po roce jsme šli s Ljubou do kina - na Temného rytíře , tedy na Batmana, tentokrát natočeného Christopherem Nolanem. Film láme rekordy v návštěvnosti a recenzenti pějí jenom chválu. Nebudu mluvit za Ljubu, jenom za sebe: odcházel jsem naplněný pocitem nudy až po vrchlík hlavy.
Kritika jásá nad psychologickou propracovaností příběhu, který se prý pohnul od nadsázky k realistickému pohledu na moderní velkoměsto, v němž řádí padouch, posléze dva padouši. Jde o "psychologii zla". Ty má boží prostoto, o jakou psychologii tady jde? Akční scény (samozřejmě skvěle natočené, jak jinak, to dneska je takřka normální) jsou prokládány placatými neživotnými deklamovánkami moralistního typu. Takže je to mix běžného "akčního" trháku s kázáním z nedělní školy. Vzhledem k tomu, že figury jsou v podstatě nezničitelné (v rámci dvou a půl hodin vymezených pro film), není důvod knějakému napětí. Joker v base? Podíváme se na hodinky. Zbývá osmdesát minut. A ovšem, Joker je z basy venku. Two-face je v nemocnici, která vyletí do povětří? Samozřejmě že se oděkud musí vynořit. Přece by nezůstal ležet pod převrženým věšákem.
Jokera hraje Heath Ledger. Vypracoval si šarži mlaskajícího úlisného magora. Je to mlaskající magor na začátku, uprostřed i na konci (samozřejmě na konci "zemře", ale takovým způsobem, aby mohl v příštím filmu jokerovat znovu, ale to je rozhodně to poslední, co bych vytýkal - tak to ve filmu tohoto typu musí být. Ze všech postav mi přišel nejpřesvědčivější nenápadný Gary Oldman v roli policisty Jamese Gordona.
Ten posun "k realitě", která nemá samozřejmě se skutečností pranic společného, ani co se psychologie týká, ani co se reálií týká, není náhodný. Takto se podařilo zničit Bonda (jsem pochmurně zvědav na další pokračování) a teď je úspěšně zničen Batman. Tedy, zničen - lidem se to líbí, jaképak zničení? Ironie vyšla z módy, teď je v módě "jakoby realita", "jakoby psychologie", "jakoby problém". A lidé jsou nadšeni. To asi nejde pod fousy jen staromilci, který jde na Batmana s úmyslem shlédnout zábavnou pohádku a moralistní báboly ho nudí. Na vážný psychologický film půjde do Cinema Europa.