V Polsku se v neděli konaly volby, označované podobně jako nedávné slovenské jako přelomové. Doléhaly k nám ozvěny kampaně, ze které vyplývalo, že (zdroj A) že když vyhraje B, Polsko nastoupí cestu do pekel, nebo že (zdroj B) když vyhraje A, Polsko nastoupí cestu do pekel. Skončily v devět večer, jak dopadly pochopitelně nevíme. Máme k disposici pouze exit polls, tedy odhady založené na výpovědích lidí, kteří právě odvolili. Veřejnoprávní televize polským volbám věnovala důstojnou pozornost na zpravodajském kanálu ČT 24 a coby nezaujatý divák si dovolím konstatovat, že se chovala veřejnoprávně a že sympatie k jedné a antipatie k druhé straně se tam vůbec neprojevily, přinejmenším v té sekvenci, kterou jsem viděl. Přitom takzvaný mainstream, do něhož ČT nepochybně patří, v úhrnu před volbami nepokrytě fandil současné opozici a vládní straně PiS nasazoval psí hlavu. Ve zpravodajství z voleb se to neprojevilo. Což je dobře, protože Polsko je náš důležitý soused a spojenec a v jistém smyslu příbuzný a chovejme se korektně. Polské exit polls se prý v minulosti dobře osvědčily a prý tedy snad nehrozí blamáž, jak se to stalo na Slovensku, kde volební realita fatálně narušila důvěru jak v odhady volebních preferencí, pak samozřejmě v exit polls (kde ale manipulační snahy nemají žádný smysl, protože je odvoleno a urny jsou zavřené). Podle těchto exit polls tedy očekávaně (dle předpovědí) vyhrála vládní PiS, čili utrpěla vítězství, ale výsledkem cca 37% dosáhne jen na 200 křesel z 460, takže nedosáhne na většinu. Eventuální koaliční spojenec Konfederace by mohl dodat 12 křesel, ale ani to na většinu nestačí. Zato opozice sice volby nevyhrála, ale v úhrnu by její členové většinu v parlamentu dali… což je situace nám důvěrně známá, systém pytel blech (u nás je pytel blech méně nápadný, díky triku zvanému Spolu). Tím úvahy ale končí, protože se neopíráme o reálné – ani dílčí – výsledky, jen o odhady. Realita může být korigovaná a překvapení nejsou vyloučena.
Situace v Izraeli Kdyby bývalá ministryně obrany Německa aspoň řekla – dáme vám prachy, když propustíte německé občany… v lepším případě občany EU… v ještě lepší případě všechna rukojmí jinak máte utrum, pak by se dalo uvažovat o její příčetnosti. Ale takové myšlení je v Bruselu zřejmě neznámé. Ne Dalibora housti, ale Gari a Noru zima naučila sdílet pelech. Obvykle se o pelech dohadují a jednají podle zásady „lepší je ten její". V praxi to vypadá tak, že sotva jedna vytáhne paty, druhá jí do pelechu vleze. No a vida, během neděle klesla teplota o deset stupňů. Uvnitř baráku se ještě drží, ale pejskové jsou součást přírody a vědí, že jde do tuhého. A když jde do tuhého, je lépe se družit než se škorpit. |