Poučení z Macronovy cesty do Pekingu
Když už se zmiňuji o Macronově cestě, ona tam taky byla Ursula von der Leyen, ale ta nebyla důležitá. Což jí ostatně Číňané způsobem přijetí dávali najevo. Při cestě nazpět hovořil Macron na palubě letadla s redaktorem Politico, a do světa se rozlétly jeho teze o tom, že Evropa má být „strategicky autonomní" a má se stát „třetí supervelmocí". Už jen krátkou citací tezí bychom mohli skončit. Na „supervelmoc" Evropa aspirovala v roce 2000 přijetím tzv. Lisabonské strategie, podle níž se měla stát technologickým a ekonomickým lídrem. Následovala demontáž průmyslu korunovaná přijetím Zeleného údělu. Jeho součástí je i likvidace autoprůmyslu jako jednoho z posledních světově konkurenceschopných odvětví. Macronova slova o supervelmoci jsou pouhý eurožvást bez reálného obsahu. Jak ale je to s tou strategickou autonomií?

O ní by se mohlo akademicky rozmlouvat – což se samozřejmě děje, ale je krajně… jak jinak to říct než „francouzské" to rozpatlávat na cestě z Pekingu. Neznamená to nic jiného, než rozvolnění vztahů se Spojenými státy. Což je, připomeňme, velmoc a nyní supervelmoc, která vytáhla Francii z nouze v první i druhé světové válce a kontinentu vyhrála válku studenou.

Macron v rozhovoru s novináři poznamenává s jistou dávkou ironie, že Evropa není schopna vyřešit krizi na Ukrajině a že tedy není věrohodné Číňanům vyhrožovat, že když budou na Tchaj-wanu vyvádět, že do toho půjdeme. Ano, to je nepochybně pravda. Víme to a soudní lidé si uvědomovali komičnost páně Vystrčilovy proklamace „Ich bin ein Tchaiwainer". Ale znovu, komický je i Macron, protože on to byl, kdo se snažil telefonicky „řešit Ukrajinu" s Putinem a dostal za to diplomaticky nafackováno. Teď propásl historickou příležitost mlčet. Místo tohožvanil a nahrál Číňanům na smeč. Pár hodin po opdletu předáka „supervelmoci" zahájili nebezpečné námořní manévry...

Je na čase dojít k poučení z toho všeho. Mnichovanství je západní Evropě vlastní a Francouzi jsou zjevně ochotni a připraveni kdykoli zradit kohokoli. My Středoevropané si musíme připomínat, že poválečné rozdělení Evropy nevadilo Francouzům ani dalším Západoevropanům a z tohoto i předešlých Macronových výroků lze snadno vyčíst, že by si kvůli návratu železné opony – řečeno slovy Červenáčkovými – botky neohryzali. A je to zároveň i varování před každým krokem, který by měl vést k zrušení práva veta ve vrcholném rozhodování Unie, i kdyby měl Guy Verhofstadt opětově sprdávat předsedu české vlády jako malého kluka. Mnichov je nás společný příběh, Francouzů i náš. Jenže Francouzi ho zavinili a my byli obětí – to se nesmí už nikdy opakovat.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Nora a pomlázka

Přišli koledníci a šel jsem to vyřídit já a pejskové. Koledníci byli čtyři, tatínek a tři chlapečkové, tatínek neozbrojen, chlapečkové třímali pomlázky. Ljuba mě vybavila košíčkem z barevnými vajíčky a čokoládovými bonbóny, koledníci spokojeni, ale Nora – krajně znepokojena.

Nikdy v životě nebyla bita, natož pak nějakým bicím nástrojem. Ale pochopila, k čemu pomlázky slouží. Nechává se hladit od každého, je až trapně vlezlá. Tentokrát opatrně obcházela celou skupinu a uhnula, jakmile se tatínek nebo chlapeček pokusil se jí dotknout. Co kdyby chtěli koledovat na ní...