2021
leden 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-31.
únor 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 22. 23. 24. 25.
březen 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
duben 1. 2.-3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30. 31.
červen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.-27. 28. 29. 30.
červenec 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. prázdninová pauza 26. 27. 28. 29. 30. 31.-1.8.
srpen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
září 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.
říjen 1. 2.-3. 5. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-31.
listopad 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30.
prosinec 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23 24.-26 27 28 29 30 31

2022
leden 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30. 31.
únor 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.-27. 28.
březen 1. 2. 3. 4. 5. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.-27. 28. 29. 30. 31.
duben 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.-1.5.
květen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 30. 31.
červen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.
červenec 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-31.
srpen 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
září 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
říjen 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30. 31.
listopad 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.-27. 28. 29. 30.
prosinec 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 24. 28. 29. 30.

2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29.


Déja vu


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 1.12.2022.
  • Vláda hospodaří se sekerou 295 mld
  • Ministr Rakušan ušetřil 851 úřednických míst z 66 tisíc
  • Lipavský popřel úvahy o zrušení našeho velvyslanectví v Rusku
  • Končí druhé kolo milostivého léta pro dlužníky
  • 55 procent Rusů si přeje vyjednávání, 25 procent válku
  • Turecko tlačí na Finsko a Švédsko ve věci vstupu do NATO
  • EK chce blokovat dotace pro Maďarsko
  • Lidé v čínském Kantonu protestují proti covidovým opatřením
  • Počasí je trvalé, chladno, vlhko, zataženo

    
 border=
    Odešel vzácný člověk Ota Ulč

    Ve věku dvaadevadesáti let nás navždy opustil spisovatel, právník a vysokoškolský učitel Ota Ulč. Věrným čtenářům Neviditelného psa je dobře známý. Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, od října 2005 – to byl spuštěn aktuální redakční systém NP až do 19.3.2020, kdy je datován jeho poslední článek, zde publikoval 1446 článků, vždycky vtipných, vždycky faktických a chytrých.

    Jako mladý muž nečekal na žádné Pražské jaro a ruské vpády. Když pochopil, o co tu jde, nasedl v roce 1959 v Berlíně na metro, na stanici v sovětské okupační zóně, a vystoupil v zóně americké, tehdy to ještě šlo. V Americe svým způsobem vyvolal rozruch, vyprávěl mi o tom: byl totiž nejen právník, on byl v komunistickém státě soudcem. Studoval pak na Kolumbijské univerzitě a složil tam doktorát politických věd. Po převratu přeložil své působení hlavně do své vlasti a věru že patřil k těm repatriantům, kteří nepřišli aby rozdávali rozumy. Přičemž právě on by k tomu byl opravdu povolán.

    Podařilo se mi spočítat osmnáct a jednu knihu z jeho pera. Všechny z té osmnáctky jsou skvělé, ozvěny najdete v archivu Neviditelného psa, přímo z nich čiší životní zkušenost světoobčana (Wikipedie cituje Škvoreckého, který o jeho synovi Otovi napsal „jedné čtvrtiny Číňan a z jedné Švýcar po Priscilliných rodičích, z další čtvrtiny Němec po Otově mamince, a konečně z jedné čtvrtiny Čech po Otově tatíkovi". Rád bych se ale zmínil o té jedné navíc. Mám ji v knihovně s věnováním a bůh ví, kolik exemplářů se dochovalo. Vydal ji Vojenský historický ústav a má zdánlivě nezáživný název Komunistická justice a třídní boj. Když mi ji Ota předával, komentoval, že je to zpopularizovaná jeho doktorská práce j Kolumbijské univerzity. Za trest bych ji vnutil ke studium všem těm revizionistickým mudrcům z Filozofické fakulty UK, kteří se snaží překreslit realitu a vygenerovat obraz komunistického režimu založeného na obecném souhlasu většiny.

    Ulč tu popisuje, jak komunistům povolní právníci rok po roce přepisovali a upravovali právní systém, aby sloužil organizovanému zločinu řízenému ze zahraničí, z Moskvy. Díky armádě těchto právních krys jsou teď zločiny de facto nepostižitelné. Vzpomínáme v těchto dnech výročí Slánského procesu. To je jistě monumentální drama. Jenže to co Ulč v knize popisuje a rozkrývá – a o čem z vlastní zkušenosti svědčí – to se pak týkalo doslova každého takzvaného občana takzvané republiky takzvaného státu, ve skutečnosti zajatce definovatelné skupiny politických zločinců.

    Je to zásadně důležitá kniha – nejen k pochopení minulosti. Sledujme dnes ty drobné posuny v našem právním systému, co všechno se pomaličku kriminalizuje, kde se uzavírají zdánlivě neškodné mezinárodní dohody s ušlechtilými názvy a co se z nich pak doma promítne do tvaru rdousících paragrafů. Ano, když se řekne komunistický převrat, každý si představí chlapy v kožeňácích s rudými páskami na rukávech a puškami přes rameno. Ale to hlavní, to mrzačící, to byl právní systém v jeho proměně. Diktaturu totiž nakonec realizují právníci. O tom píše Ota Ulč v knize, kterou nikdo nezná a která by měla být povinná četba.

    Než ji zakážou, chce se říct v souvislosti s tím, co se děje.

    Čest tvé památce, Oto, a lásku tvé lidskosti.

    
 border=
    Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
    
 border=
    Kolchoznice

    Je to stará známá pravda, že psi slyší v podstatě na cokoli. Tak třeba dnes, jdeme už domů, vracíme se po polní cestě a potkáme sousedky, ty si povídají a jedna povídá: „Jsem zabahněná jako když jdu z kolchozu."
    Zaujalo mě to, protože slovo kolchoz není v dnešní době zrovna moc frekventované. Nicméně mě napadlo oslovovat Gari a Noru jako kolchoznice. Jdeme umejt tlapky, kolchozice! nebo: dostanete granule, kolchoznice!
    Poslouchaly, nechaly si umýt tlapky, sežraly granule. Zkouška inteligence to není, leda snad moje, že zkouším takové blbosti.