Vlastizrada v přímém přenosu
Prezident republiky prohlásil za rovnocenné dvě varianty výsledků vyšetřování explozí ve Vrběticích a tím zpochybnil všechna rozhodnutí vlády od 17. dubna dále. Tím odpálil míč na jinou část hřiště, konkrétně na nohu Andreje Babiše. Pro orientaci v situaci je dobře připomenout, že máme momentálně dvě opozice. Jedna je demokratická, to je Spolu a Piráti+STAN, a pozor: je do toho třeba počítat i sociální demokracii. Pro ni, jak doufám, musí být absolutně vyloučené pokračovat ve vládním angažmá, pokud by měla i po volbách fungovat osa Babiš – Zeman. Ta druhá opozice je, dejme tomu, revizionistická. Jak komunisté, tak SPD, usilují o změnu ústavního systému, dokonce o se to SPD snaží víc, protože má „přímou demokracii“ v názvu.

V současné krizi vyvolané odhalením pozadí vrbětického případu se postavily revizionistická a demokratická opozice na výrazně opačné strany. Revizionistická opozice podporuje ruskou verzi, kdežto demokratická zastává opačné stanovisko.

Majitel ANO Andrej Babiš zatím selhal ve všem, na co sáhl za dobu svého politického angažmá. Nedokázal přimět státní aparát Česka, aby fungoval jako soukromá firma. V pandemii dovedl zemi do nejhorších čísel a když konečně měl zaujmout nějaké zásadní stanovisko tváří hrozbě cizí mocnosti, všechno shodil sloganem o „útoku na majetek bulharského obchodníka“. Nicméně události se valí a čas běží.

V uplynulém týdnu padla mnohá rozhodnutí. Miloš Zeman v dresu ruské strany ustoupil ve věci vypovězení osmnácti špiónů. To ovšem je relativně vzato prkotina významu spíše symbolického. Pokusil se ale ve svém projevu vrátit Rosatom do hry. Tedy, pokusil se zamezit pokus vymanit Česko z ruské sféry vlivu a zdánlivou moudrou uvážlivostí a zpochybňováním zásadních rozhodnutí se snaží Česko v ruské sféře udržet. Na Andreji Babišovi je teď doslova historická odpovědnost, protože se jedná o další charakter republiky. Pamatujete na školní léta, vy starší ročníci? Tím nás krmili v hodinách dějepisu, boj o Lidový dům a s ním spojený boj o charakter republiky. To byl začátek dvacátých let a konkrétně rok 1921. Ano, výročí založení se blíží, 14. až 16. května se konal ustavující sjezd. Tehdy vznikla KSČ jako politická expozitura komunistického Ruska. Po sto letech zůstává charakter republiky nejasný. Jsme součástí západních politických i vojenských struktur. Je to nesmírně důležité a hned řeknu, že pozitivní. S tou výhradou, že je to důsledek procesů devadesátých let, kdy na Hradě byl Václav Havel jako vedoucí ideová síla. Už s nástupem Václava Klause se podařilo přitažlivost Západu oslabit a není dnes překvapení, že právě Václav Klaus se v současné krizi postavil na stranu proruských revizionistů. Miloš Zeman, jako Klausův nástupce, stál na jejich straně vždycky a nepokrytě. Jde tedy o hodně, vlastně... o vše. Andrej Babiš je hlava exekutivy a má unikátní možnost volby. Revizionistická část opozice má jasno, jde s Moskvou proti vlastním lidem. Demokratická opozice taky ví, kde stojí. Andrej Babiš, volky nevolky, se musí někam přiklonit. Osobně se obávám že to bude k revizionistické opozici, protože mu Zeman slíbí eventuální amnestii, kdyby měl být trestně stíhán. Pokud by zvítězil opačný tábor, riskuje dokonce až kriminál, kdyby to mělo dopadnout pro něho opravdu špatně. To je ale spekulace. Odpovědi jsou v budoucnosti.

Babiš má volbu, ale demokratická opozice by mu měla tu volbu umožnit. Jakobíni v jejích řadách by tomu říkali zrada, ale reálně je to politika. Už jednou způsobili, že komunisté získali pozcii neúměrnou jejich opoře voličů. Hrozí totiž nebezpečí, že se uplatníá mechanismus, který popsal Houlbecq ve své knize Podvolení, kde popisuje, jak se kvůli politické nenávisti dostali islamisté k moci ve Francii. Stejnou metodou – že budeme nenávidět Bureše až za hrob – podvolíme zemi Rusku. Už to tak napůl je – nezapomeňme, že radar jsme odmítli ještě v době, kdy se Bureš zabýval Kosteleckými párky.

(širší verze z dnešního Posledního slova v Lidových novinách)

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Veverky

Je jich v poslední době málo, jako ostatně je málo všeho, co je milé. Ale vyskytla se a Gari s Norou ji objevily. Byly nadšené a chtěly si s ní hrát.

Nedalo by se nějak zařídit, aby slezla z tý vejšky a přišla sem k nám? ptaly se.

Nešlo, vzácné přítelkyně, odpovídám.
No jo, v poslední době je to tak absolutně se vším, odpovídají.