Jak dopadnou evropské volby
S těmi volbami je potíž. Politické strany vnímají evropské volby jako součást národních voleb, takže kampaň je zaměřená spíš na vnitropolitické než evropské záležitosti. Když si pustíte rádio a uslyšíte předvolební agitaci, vypadá to jinak. Tam je evropské téma jasné. Ale taky je jasné, že tyhle lidi nikdo soudný volit nebude a je tudíž zřejmé, že výsledky rozhodnou především ODS a ČSSD.

V tomto ohledu je legrační (a smutná) jedna okolnost.
Volič ODS je spíše proevropsky laděný a jistě ho mate a mnohdy i odrazuje hloupý tanec jeho strany mezi vejci, naposledy stvrzený Topolánkem v Polsku. Výrokem o "mrtvé Lisabonské smlouvě" se definitivně pasoval za tajtrlíka, který je ochoten tancovat jakkoli kdo pískne. Kádroví voliči ODS to spolknou. Za situace, kdy nemají jinou volbu než komunisty nebo skorokomunisty musí volit ODS nebo jít do kina či na plovárnu.

Voliči ČSSD jsou převážně evropsky lhostejní - a z toho prostého faktu se nejspíš odvine těsné vítězství "zmateně pro/protievropské ODS" nad "proevropskou ČSSD". Pozoruhodný je i způsob, jakým socialisté brnkají na slaboučkou evropskou strunu svých sympatizantů. Jednak volají, že nechtějí Evropu pro bohaté. Hloupost tohoto sloganu bije do očí. Co je to Evropa pro bohaté? Jestli se dá "Evropě" něco vytýkat, tak přemrštěné sociální programy, které podvazují její ekonomiku a házejí ji na druhou až třetí, ne-li čtvrtou ligu v celosvětové soutěži. Kdyby se "Evropa" starala jen "o bohaté", jak to dělají východní ekonomičtí tygři, bylo by dnes všechno jinak. Firma Opel by nekolabovala a možná by kupovala nějakou zkrachovalou východoasijskou automobilku, která se "stará o chudé". Druhé brnkadlo ČSSD jsou "evropské fondy". Topolánkova vláda prý promarnila příležitost vyčerpat 200 miliard. O tom, že socialistická rozmařilost znemožnila přijmout euro, o tom ani slova.

Ale nezáleží na tom. Naše politická scéna je založená na slepém stranictví, v němž racionální argumenty nehrají roli. Karty jsou rozdány skoro stejně, více méně půl na půl. V těchto volbách tedy nejspíš vyhraje "pravice", v podzimních "levice". Horší důsledky bude mít podzimní volba. To je prognóza psího politometeorologického úřadu ze začátku června 2009.

PSÍ PŘÍHODY: Doba vymknuta z kloubů
Iriska je si vědoma své historické úlohy na tomto světě. Ona tvoří poslední hráz proti rostoucímu náporu kocourů. Střeží naše hranice, zvláště tu jižní, odkud přichází několik nebezpečných kocourů, nejhorší mezi nimi jsou sousedovi Cyril a Metoděj. Další neregulovaní kocouři pobíhají volně po ulici a posedávají na sloupcích plotů. Kocouři jsou Hospodinův omyl a je jich všude plno, zkrátka, nebýt naší Iris, bylo by to tu samej kocour.

Lze tedy pochopit Irisčino pohoršení a úžas...
Vraceli jsme se z procházky, Iris podle svého zvyku šla první, protože si myslí, že návyk blouditmám v sobě hluboce zarytý. Najednou se zastavila a zahleděla se skrz vrata na pozemek naší sousedky na opačném konci bloku. Sousedka je přírodomilná, má krásnou zahradu, ba i králíka chovala na zahradě, byl jsem tedy zvědavý, co pohoršlivého tam Iris spatřila.
Že je plná negativní emoce bylo na pohled zřejmé.

Nedaleko vrátek podřimovala psice Ketty - a mezi jejími tlapami si hovědl do klubíčka stočený - kocour!
Hodnoty se zhroutily.

Citoval jsem Irisce slova japonského císaře Hirohita:
"Je třeba snést nesnesitelné, Iris."
Slíbil jsem jí po návratu granule s lososovým šmakem. Vhodný úplatek zhojí nejednu ránu, i tak hlubokou a zejivou, jakou vytvoří kocour spokojený svým pelíškem mezi psími tlapami.