Kafka by se radoval
Je to příznačné a vnitřně logické, že překlenovací vládu by měl vést
šéf statistického úřadu. Šéfové koaličních stran a ČSSD jednali hodně dlouho do noci, než se shodli na člověku, který
nikomu nevadí a u kterého by nebylo nejmenší podezření, že se v minulosti projevil
názorem. Což není žádný argument
proti Janu Fischerovi,muži který by měl vládu vést. Jistě má velké kvality a to, že přežil posledních dvacet let v čele nebo ve vrcholovém vedení instituce, která byla striktně politicky neutrální svědčí o tom, že a) jeho odborné kvality jsou nepochybné, b) šéf statistického úřadu nijak nerozhoduje o státních zakázkách a státní penězovody ho tedy zcela míjejí. Zvláště to b) je pro přežití důležité.
Je to definitiva provizoria?
Topolánek se už jednou nahrbil před bouří nevole poslanců ODS a shodil již jednu dohodu pod stůl pod nejapnou výmluvou, že Paroubek něco nabubřele vykládal v televizi (jako by Paroubek někdy v televizi vystupoval jinak než nabubřele). Copak asi řeknou poslanci ODS, přežívající v iluzi, že jejich stana vyhrála volby v roce 2006, až si přečtou výčet ministrů, jež bude jmenovat Paroubek?
Sociální demokracie bude nominovat ministra zahraničních věcí, ministra vnitra, ministra průmyslu a obchodu, ministra zemědělství, ministra pro evropské záležitosti, ministra práce a sociálních věcí a ministra pro místní rozvoj.
Koalice bude jmenovat kandidáty na ministra obrany, ministra spravedlnosti, ministra financí, ministra životního prostředí, ministra dopravy, ministra školství, ministra kultury a ministra zdravotnictví. Z funkcí nezbytných pro chod státu bude tedy nominovat kandidáta jenom ministra financí, "všechno ostatní" bude ovlivňovat Jiří Paroubek. Přece si nikdo nedělá iluze, že "vláda odborníků" bude politicky neutrální a že odborníci stranicky jmenovaní budou stranicky nezávislí. Ve hře je příliš mnoho miliard směřovaných do pokladen přátel přátel než abychom této pohádce věřili.
Pokud tedy nedojde k bouři a vláda bude jmenována a sněmovnou potvrzena, bude to příjemné překvapení.
Turecko v pozadí
Je velmi těžké vyždímat z pražského summitu EU - USA něco konkrétního. Nabídka "výměna klimatu za vězně z Guantanama" je hodně komická. Amerika se může zavázat, že bude též vyhazovat miliardy do vzduchu v zájmu "změny klimatu", na klima to samozřejmě nebude mít žádný vliv. Evropa může přijmout vězně z Guantanama - tentokrát věru doufám, že se tohoto nesmyslu nezúčastníme - a spolupodepíše se na jednom drobném vítězství islamistického terorismu nad civilizovaným světem.
Obama se přimluvil za přijetí Turecka do EU. Chce si to udělat u Turků, respektive u fundamentalistů dobré. Přitom to, co předvedli Turci v souvislosti s volbou šéfa NATO, je jasný argument proto, aby zůstali mimo tak dlouho než... se jim podaří se opět stát sekulární, tedy od náboženského fanatismu oddělenou zemí. Je přece nepřípustné, aby nám fanatici diktovali způsob života a komandovali, co smí být otištěno v novinách a co nesmí.
To co se děje hodně připomíná doby studené války. Tehdy Západ také byl nucen brát Sověty vážně a hrál s nimi velmi dlouhou složitou hru, která netrpělivým připadala měkká a mnichovanská. Sovětský režim se nakonec zhroutil vinou vlastní neschopnosti a neproduktivnosti - jeho vládce omrzelo vládnout tak bídnému podniku, jako byl komunistický lágr, a hodili ručník do ringu.
Konec fundamentalismu není v dohledu. Diktátorské režimy Středního východu potřebují budovat obraz nepřítele, aby mohly nadále okrádat vlastní poddané. Je to příběh bez konce. Takže Obama pokračuje v tradici: ruka je v rukavičce, ale sevřená do pěsti.
Konkrétně: radar neodpískal, jak si přejí iluzionisté a prokremelští poskoci, jen řekl, že ho USA budovat nebudou, pokud naprší a uschne... Opravuji: pokud se Írán vzdá atomového zbrojení. Což je totéž.
|
JAK ŽIVOT JDE: POprvé na kole
Včera večer jsme s Ljubou poprvé oprášili kola a vyjeli na kratičký výlet. Nedaleko Zvole je krásná lokalita. Jmenuje se to Homole, je to skála která strpí nad ohbím Vltavy pod Vraný. Jede se na ni lesem po lesních stezkách - opravdu doporučuji tenhel cíl výletu.
Od doby kdy jsme se do Zvole nastěhovali jsme tam byli mockrát a je proto legrační, že jsme tak trochu zabloudili. Ono se to tam totiž v tom lese změnilo a věřte nevěřte - změnilo k lepšímu! Les je teď pročištěný, cesta je upravená, aniž by pozbyla svého charakteru - v minulosti totiž přes ni popadaly stromy vyvrácené vichřicemi. Přibyly cedule naučné stezky se zajímavými informacemi. Zde podotknu, že svědectví mohu podat jen o existenci cedulí. Nenapadlo mě, že bych si měl na cyklistický výlet brýt brýle na čtení.
Takže jsme drobet zabloudili, odbočku na Homoli minuli a pokračovali po cestě na Vraný. Omyl jsme ale včas postřehli a k Homoli jsme jeli cestou na okraji srázu padajícímu k Vltavě. I tahle cesta je náramná, jsme rádi že jsme ji objevili, a musím si vzpomenout na Serendipity, na ten skvostný princip, kdy něco najdete proto, že jste hledali něco jiného.