2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 30.8.2022.
  • Buď my nebo populisté, nastínil volební kampaň Petr Fiala
  • Německý kancléř Scholz navrhl v Praze Evropu bez jednomyslného hlasování
  • Napětí mezi ministrem spravedlnosti Blažkem a společenství soudců trvá
  • ČT musí vyplatit 80 tisíc Aleně Vitáskové za nepravdivé osočení, rozhodl Nejvyšší soud
  • Start mise Artemis je odložen, snad na pátek
  • Ukrajina zahájila ofenzívu v oblasti Chersonu
  • Cena elektřina překonala rekord 1000 E za megawatthodinu
  • Ropa nadále zdražuje
  • Příjemný letní den bez vedra, to už se nedá čekat

    
 border=
    Nein pro Herr Scholze
    Německý kancléř bleskově navštívil Prahu a v aule Karolína pod vlídným dohledem sochy Karla IV. přednesl hodinový projev. Podle očekávání v něm nastínil projekt budoucnosti Evropské unie. Jeho jádrem je návrh na zásadní změnu: nejdříve postupně (salámovou metodou) se má přejít od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou. Novinka to není, projekt se diskutuje už delší dobu, nicméně aranžmá dodalo projevu nátěr oficiality, že je to pražský projev který bude znamenat bod zlomu.

    K tomu třeba podotknout především to, že střety konceptu centralismu a decentralismu se táhnou evropskými dějinami od mýtických prapočátků. Jsou tudíž přirozené, někdy převažuje jeden, jindy druhý, přispívá to k dynamice dějin. Projekt federální Evropy – a k němu systém schvalování kvalifikovanou většinou směřuje – má mnoho zastánců napříč Evropou a má stoupence i u nás. Široká veřejnost se o to málo stará. Mimochodem, svědčí o tom i takřka absolutní nezájem internetových médií o Scholzův projev. Přitom ve svých důsledcích, kdyby se projekt realizoval, bychom definitivně ztratili zbytek suverenity získaný rozpadem Rakouska - Uherska a stali se součástí jakéhosi nového Francouzsko - Německa. A nikoho to zjevně nezajímá. Ono, troufnu si předvídat, začne. Hrozí nebezpečí, že se na téma vrhnou formace typu SPD a Trikolóry, tedy protagonisté iluzorního konceptu „nezávislosti“, tito rádoby vlastenci, kteří tvrdí důvěřivcům, že je možné žít mezi dvěma bloky a nezadat si ani s jedním, ani s druhým. Jestli reálně uvažující politické síly nepřevezmou iniciativu – a teď myslím na ODS především, pak se stane to, že se jakákoli rozumná debata znemožní. Dopadne to jako třeba s debatou o homosexuálních sňatcích, kdy je a priori připouštěn jen pozitivní přístup a námitky jsou skandalizovány jako projev středověku. Je to výzva – a nakonec stejně vše skončí hlasováním, posledním hlasováním uskutečněným jednomyslně… Když dopadne pozitivně a řekne návrhu Herr Scholze „ja“, máme tu Francouzsko - Německo.

    Tak daleko nejsme, nikdo ještě nehlasuje a můžeme diskutovat.

    Kancléř Scholz argumentoval ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou aktuální situací, v níž se Evropa ocitla poté, co Rusko rozpoutalo dobyvačnou válku proti svému sousedovi, aspirujícímu na členství v západních strukturách.

    Právě to, co se dělo od začátku války, ukazuje na Achillovu patu jím navrhovaného systému. Co by se stalo, kdyby většinové hlasování už platilo? Že by „Evropa hovořila jedním hlasem“? Hovořila by hlasem Francouzů a Němců, kteří by s podporou svých západních spojenců přehlasovali státy, které se cítí ruskou agresí více ohroženy. Právě Scholzovo Německo se zachovalo vůči Ukrajině nesolidárně, také Macron se právě nevyznamenal svou snahou „neponížit Putina“. Jak by vypadala evropská politika vynucená frankoněmeckým hegemonem?

    Jako argument se uvádí příklad zejména Maďarska. Orbánova politika je v nesouladu s většinovým postojem ostatních států. Zde se dá namítnout: No a co? Ostatní pomáhají, Orbán podlézá Putinovi. Škodí Evropě nebo sobě? Jak to bude za pět, za deset let? Jak to bude, až válka skončí, Putin umře, kdo ví, co nastane po něm? Maďarsko bude nadále sousedit s Ukrajinou, čtyřicetimilionovým národem, který Orbánovi nikdy jeho zradu neodpustí. Škodí teď Orbán víc Evropě nebo své zemi, kterou odsoudil k sousedství k trvale nevraživé mocnosti? I takové otázky je třeba si klást. Historie není to, co se dnes píše na webu, je to běh na velmi dlouhou vzdálenost. Takže „argument Maďarsko“ naprosto nemá tu průbojnost, jakou mu přičítají stoupenci centralizované Evropy.

    Evropa má sílu ve své produktivitě v širokém slova smyslu, od průmyslu a zemědělství přes vědu až po kulturu. Její síla je v pestrosti, a to by měli brát v úvahu i mladí stoupenci progresivních směrů, které diverzitu tolik prosazují. Scholzův projekt diverzitu omezuje. Nechme Evropu pestrou, třeba leckdy rozhádanou a ne hned tak rychle schopnou se na něčem dohodnout. Když ale pak jde do tuhého a jde o nesporný zájem všech, ona se dohodne.
    I bez pana Scholze.

    
 border=
    Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
    
 border=
    Cesta zarubaná

    Oni to dělají schválně.
    Někdo zřejmě dal pokyn, aby se Česko zbavilo lesů. Kam přijdu, tam je masakr. Dnes odpo jsem se vydal s pejsky na Homoli, to je pamětihodnost Zvole, krásná skála nad Vltavou. Lesem vede malý okruh, je to celkem asi tak tři kiláky, záleží, odkud vyrazíte.

    I tady masakrují stromy a samozřejmě, kácejí je přes cestu.
    Namítnete, že lesáci kácejí tak, aby mohl pokácené stromy odvézt. Jenže touhle námitkou si na mě nepřijdete. Oni je pokácejí a pak se na ně vybodnou a nechají je tam válet a počkají, až kůrovec vyletí a rozmnoží se: tedy, v tomto případě to neplatí, jsou to čerstvé zdravé borovice. Ale cesta na Homoli je zarubaná. Šli jsme s pejsky kolem.

    
 border=
    Čtěte neff.cz.