Ty naše průzkumy české
Opakuje se to s únavnou pravidelností. Vede ANO s 34,5 procenty, následuje ODS s 12,5, kousek pod ní Piráti (11,5) a SPD (10). Zbývá STAN (7) a TOP 09 (5), ostatní jsou pod čárou. Čísla jsou z listopadu, ANO a Piráti mají mírný nárůst, ostatní si trochu pohoršili nebo jsou na stejném. Lidovci klesli na úroveň Trikolory a Svobodných. Komentátoři stále častěji počítají s vítězstvím Babiše. Ale pozor, při přepočtu na mandáty je ANO na 95, takže ho od stojedničkové většiny dělí jen šest křesel. Ale to je ještě ve hvězsách.

Tedy, Babiš vyhrál už v posledních volbách, oproti ODS má dvakrát víc poslanců ve sněmovně, ovšem spojení do koalic plus náhoda, že ve dny voleb v Česku nebyl Pánbu doma a menší strany zůstaly viset těsně pod hranicí, daly bloku pěti stran šanci. Tu teď zmíněný blok už dva roky promarňuje a jak to tak vypadá, bude v tom pokračovat i v druhé části volebního období. Až přijde v roce 2024 zdražení energií, jemuž vláda neumí čelit, nejspíš se dočkáme k radikálnějším posunům v žebříčcích preferencí. V minulosti lidem tolik nevadilo, že mají platit náklady na občasné zdroje v rámci sebedestrukční zelené politiky. Doba se ale zhoršila, zelený tlak sílí a sevření potravinových oligarchů je neúprosné. Bude mnohem hůř.

Spokojenost s politickou situací hlásí 16% dotázaných. Jaký bude výsledek, až lidi zjistí, že „nárůstu v řádu jednotek procent" přibude na konci nule? Takovou otázku si asi vládní sestava neklade. Zabývá se jinými věcmi. Například dotacemi na elektroauta.

Podívej, co mám

Vraceli jsme se z odpolední procházky. Mizerná to cesta, sníh taje a částečně umrzává, chodit se po tom dá jenom bídně. Koukal jsem, abych sebou nesek, už jsem si na ledě zlomil dvě žebra a už děkuji, znovu nechci. Výsledek?

Byli jsme už kousek od baráku, načež koukám, šupajdí si to Nora ve svém červeném kabátu, kdežto Gari je v čudu. Bylo mi jasné, že zaplula k někomu na pozemek. Potvora, jakmile vidí pootevřená vrátka, šup a je uvnitř. Vrátka se ráda svévolně zavírají. Nebudu to ale napínat. Lítal jsem ulicí sem a tam a najednou, běží Gari a v hubě nese bochník chleba. Ne krajíc, ale kostku, za starých časů se tomu říkalo moskevský chléb. Běžela mi ukázat, co pěkného zrekvírovala. Bochník zabaven, deponován do vejšky, aby k němu nemohla Gari ani žádný další pejsek a pak už jsme odcházeli do tepla domova, k miskám s granulemi vědecky připravené psí stravy.