Houby a podhoubí teroru
Teroristický útok na sklad firmy LPP v Pardubicích budí oprávněnou pozornost. Někteří podezření jsou pod zámlkem, jiní na útěku. Otazníků je kolem toho hodně. Ten nejdůležitější s absolutně neznámou odpovědí je na konci otázky, zdali jde o ojedinělý případ, anebo zda se dočkáme dalšího, nebo dokonce dalších činů tohoto typu.

Vím o tom jako každý, kdo sleduje média, takže chytrého dělat nemíním. Pár poznámek ale mít budu.

Groteskní epizoda je s falešnou fotkou. Je na ní jeden z podezřelých v přátelském objetí s Tomášem Halíkem a Mikulášem Minářem. Na fotce je pozoruhodné to, že ji sdílel náměstek ministra školství Zdeněk Kettner (SPD). Je kolem toho očekávatelný cirkus. Podstatné je to, že se náměstek ministra školství zachoval jako idiot. V dnešní době, kdy se na nás dennodenně valí záplavy fejkových fotek, videí a zvukových záznamů by člověk na vládním postu měl mít elementární soudnost. Děti ve škole se učí základním zásadám mediální gramotnosti: jakmile narazím na ojedinělou informaci, snažím se ji ověřit z různých, vzájemně nezávislých zdrojů. Náměstek ministra ale šup a už fotku sdílel. Tím jen potvrdil, jaká parta toje, tihle espéďáci.

Druhá poznámka. Pod zámkem je student naší Karlovky Youssef Moursi, muž neurčitého pohlaví, a dvacetiletá Anežka Brahová. V komentářích čtu, jak Anežka stráví příštích dvacet let v base. Opravdu tomu věříte? Kdybychom žili ve „vyspělé demokracii", Anežka by nejspíš už byla venku. Já si tipuju na rozsudek na podmínku a trvám na tom, co už jsem napsal, že bych se nedivil odškodnění za to, že se její fotka dostala na veřejnost.

Oba totiž patří do kategorie hodného terorismu. Ten je nejen tolerován, ten je často veleben a podporován. Je beztrestný. Copak se něco stalo přilepencům, kteří vteřinovým lepidlem zachraňovali planetu na dálnicích a způsobili nezjistitelné škody a také zdržení sanitních vozů? Kolik peněz stálo všechno to šplhání po komínech a sabotování toho či onoho? Nikomu se nikdy nic nestalo a není tedy divu, co se stalo v Pardubicích. Snad se zjistí, kdo měl ten nápad vzít kanystr a podpálit zbrojovku (doufám, že aspoň měli tolik slušnosti, že ve vrátnici pozdravili).

Rozruch je kolem toho velký, ale spíše rozpačitý. Málo kde někdo napíše naplno: toto je příklad levicového teroru, který souvisí celým ekosystémem progresivismu se vším všudy. To je všudypřítomné podhoubí, je ve školách, v institucích, v médiích. V Pardubicích to „trošíčku přehnali", ale je to pořád dokola totéž. Tentokrát se naštěstí nikomu nic nestalo, příště to může dopadnout hůř.

Že bude příště, to nepochybuji.

Z podhoubí rostou houby a to se nedá zastavit, tak je to prosté.

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Obdivuhodný vytrvalec
Na ranní procházce našla Gari kus kosti, zřejmě hovězí. Neřešme, kdo jí kam pohodil. Našla ji, obrovské bago, div jí nevypáčilo tlamu. Psovi kost sluší, nechtěl jsem jí kazit radost. Ono ji to omrzí, řekl jsem si.

Omrzelo, ale až když jsme byli skoro doma. Táhla ji dobře kilometr. Zahodila ji nedaleko Prasečáku a to pravidelní čtenáři psích příhod vědí, že odtud je to k nám coby kamenem dohodil.

No jo, ale když jsme šli odpoledne, opět kolem Prasečáku, Gari kost našla a nesla ji s sebou… celou dvoukilometrovou trasu! Dotáhla ji chudák až k brance a teprve tam jsem jí kost sebral a pro jistotu hodil do popelnice. Takovou výdrž měl nebožtík rotvajler Bart, ten nacházel a nosil tenisáky, kdežto jeho předchůdce vlčák Gordon nosil domů klacky.