Saně, vlci a vržený kabát
Vypráví se báchorka o lidech, kteří na saních tažených koňmi prchají před smečkou vlků a aby se zachránili, hodí vlkům kabát. Ti se vrhnou na novou kořist a nechají saně být. Je to bezpochyby pitomost. Vlci nejsou ani hloupí, ani pomalí, aby koníka nechytili a hlavně, žádné saně nepřepadají. Báchorka je to ale pěkná a používá se k modelaci různých situací, i politických.

Pasuje i na tu naši. Máme vládní koalici, sestávající z jedné silné strany (hnutí) se širokou podporou obsazenou množstvím lidí s vládní zkušeností, a dvou stran bez zkušenosti. Z nich jedna je natolik jalová, že nominaci ministrů raději přenechala té velké straně (hnutí).

Hlavní část agendy leží na té velké straně (hnutí). Po sto dnech vládnutí se potvrzuje, že může dělat prakticky to, co dělala vláda předchozí a že mnoho z toho, co slibovala strana (hnutí) je prostě mimo realitu a uskutečnit se nedá. Nezbývá než šmudlat udržovací stav, jak to dělaly všechny vlády za posledních pětatřicet let. Co tedy dělat, aby se lidi nesmáli?

Recept „saně a kabát". Hodíme do placu něco, co nemá praktický význam a vyvolá to pozornost. V tuto chvíli je to návrh zákona o neziskových organizací. S financováním neziskovek žádné problémy nejsou ve smyslu transparentnosti – a pokud by měly být, nebylo by obtížné už dnešní průhlednost ještě zvýraznit. Když se řekne „neziskovka", leckomu vytane na mysli spolek typu Děti země, který má na svědomí nekonečnou kalvárii útrap vyvolaných nenávistnou šikanou výstavby infrastruktury. Už se podařilo omezit zneužívání tzv. blanketních stížností díky novele liniového zákona z roku 2024. Oprávněná nevraživost vůči obstrukční zvůli ale přetrvává a s tím počítají strůjci nového zákona. Dá se čekat vlna odporu, ostatně, už začíná. Budeme se do krve dohadovat, i na demonstrace brzy dojde, už v sobotu na Letné se možná i na toto téma bude mluvit. Vláda zatím bude v klidu mlet tu svou, hrát malou domů pro zainteresované skupiny. Business as usual, jak je to už pětatřicet let.

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Jak jsem na to vyzrál
Neffův zákon zní, že každá pitomost má minimálně jeden rozumný důvod. Platí to i v soužití se psy. Nora si určitě myslí, že jsem už plemplem, protože jí ráno dávám granulky vedle misky, nikoli do misky. On se netrefí, říká si Nora. On je mimo. Holt, stáří. Nevidí misku.

Není to blbost, je to chytrost. Nora je hubená a je dokonce žádoucí, aby se trochu spravila. Jenže když hodím granule misky, probudí to nahoře v patře Gari a ta přiběhne a bude chtít taky. No a ta je tak akorát a netřeba ji přikrmovat.

Budu to tak dělat dál. Ať si Nora o mě myslí, co chce.