Odborník žasne, laik se diví
Ministryně Schillerová byla v pondělí na Hradě, aby ukázala prezidentovi rozpočet v rozporu se záklonem o rozpočtové odpovědnosti. Prezident přislíbil, že rozpočet odporující zákonu schválí, ale nelíbí se mu škrty na obraně. Kdyby ty škrty nebyly, rozpočet by ještě víc překračoval zákonný limit, ale kdo by v dnešní době na takové detaily hleděl. Zároveň se schyluje k demonstraci na Letné, kterou svolal profesionální demonstrant Mikuláš Minář. Původně měla být na podporu prezidenta, ale ten dal najevo, že nechce, aby ho Mikuláš Minář podporoval. Jak se zdá, stojí o znovuzvolení a proto kupříkladu schválí nezákonný rozpočet. Nechce si rozházet voliče ANO, tím spíš, že jich přibývá, jak ukazují poslední výzkumy preferencí. Mikuláš Minář se musel porozhlédnout po dalším objektu, který by měl bránit. Zdá se, že jeho zrak padl na Českou televizi. Ta ale také není dvakrát nadšená. Andrej Babiš se do prohlašovaného zrušení ČT a ČRo nehrne a ČT mu jde na ruku, dokonce i zlopověstného Václava Moravce vyštípala a zrušila si tím nejpopulárnější program ze svého repertoáru. I jinak jde Babišově vládě po vůli, což jí jde dobře, protože to tak takzvaně veřejnoprávní televize všude dělají. Mikuláš Minář se tudíž soustřeďuje na obranu budoucnosti, protože budoucnost se nemůže před jeho obranou bránit. Jako logo si důvtipně zvolil srdíčko po vzoru Václava Havla, ale uplácal ho z načmáraných státních vlajek. Takže sebereme dezolátům jejich standardu? Že by obrat? Že by se Minář nechal inspirovat slovy Samuela Johnsona, že nacionalismus je poslední útočiště padouchů? Na takového Jindřicha Rajchla nebo největšího českého nacionalistu, Japonce Tomia Okamuru to sedí jak ušité. Odborník žasne, laik se diví.

Na mezinárodní scéně je toho mnohem víc k podivu i úžasu. Ponechme stranou tu pikantnost, že žádná evropská země se nemá k tomu, aby pomohla odstranit blokádu Hormuzského průlivu, která brání dopravě komodit životně důležitých pro život Evropy. Na což Donald Trump, jemuž se vše viditelně vymyká z ruky, reaguje pohrůžkou, že Evropa má s NATO po legraci. Ale to není nic k divení, to se stát muselo.

Co ale je k divení, proč si přeživší íránští válečníci zvolili jako svého vůdce živoucí mrtvolu mladého Chameneího, která momentálně leží někde v Moskvě na operačním stole? Principiální odpověď najdete v mém románu Tma. Tam v závěru noví vládci obnoveného středověku v Praze zvolí do čela jako českou královnu slabomyslnou dívku Kateřinu. Proč? Aby si mohli dělat, co chtějí. Což je vysvětlení pro volbu živoucí mrtvoly do čela státu v době války, která by byla z našeho pohledu skvělá, kdyby vedla k vítěství. Tedy k pádu zrůdného režimu.

Na což to nevypadá.

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Nora, dobré zprávy
Nejlepší zpráva je, že zřejmě ustupuje její obtíž. Zmiňoval jsem se tu, jakou křeč dostává do tlamy. Otevře ji a nemůže ji zavřít. Asi ji to nebolí, protože si na čelist nechá sáhnout, ale přes všechnu snahu jsem se nenaučil dávat jí čelist zpátky do pantu.

Naposledy se to stalo v noci ze soboty na neděli, od té doby byl pokoj.

V pondělí ráno, po dlouhatánské době… Mívali jsme takovou hru: šel jsem jí dát obojek a ona se prohnula, jako by věděla, že má tuhá záda a nemůžu se ohýbat. Na to já reagoval slovy „nepotápěj se".
Přestala to dělat, až znovu v pondělí ráno. Nepotápěj se! Jak rád jsem to zvolal!