Osudný blud nejen Petra Fialy
Občanská demokratická strana zůstává v popředí politické scény jako jediná ze stran, které vznikly v polistopadovém kvasu devadesátých let. Lidovci jsou dlouhodobě pod hranicí volitelnosti, sociální demokraté zmizeli a zdá se, že konečně s Konečnou odešli i komunisté. Víkendový kongres ODS je široce rozebírán. Byl zcela v režii Petra Fialy a jeho vedení, do čela ustaven Fialou určený nástupce Martin Kupka, byť vybavený nejslabším mandátem ze všech dosavadních předsedů. Oficiálně převládla vůdčí teze Petra Fialy, jíž se ostatně řídil v čele strany i v čele vlády, kde po čtyři roky působil. Střet levice a pravice už prý není aktuální, podstatný je střet demokratických sil s populismem. To Fiala sdělil delegátům a vnukl jim to jako hlavní ideovou direktivu.

Je to zásadní omyl a nepochopení. Střet levice a pravice trvá. Má jinou podobu, než kdysi. Už to není střet placatých čepic s klobouky a cylindry. Sociální stát je cosi, co se stalo normou a nikdo s tím už nikdy nehne. Levice je dnes woke, je to progresivismus, v protikladu s realismem. Progresivismus je opřen o silný stát, který bude čím dál víc zasahovat do života občanů s cílem prosadit ideologické koncepty. Oproti tomu realismus se snaží rozšiřovat prostor pro osobní iniciativu a svobodu.

Bylo by hloupě nespravedlivé osočovat Petra Fialu z progresivismu. Dokonce si myslím, že z realistických pozic ustupoval z ryze praktických důvodů, že totiž v dualitě „demokracie versus populismus" viděl záchranu pro ODS: vytvořil v „populistech" strašáka a sebe pasoval na demokratického drakobijce v naději, že mu to přitáhne voliče. Nebyla to zcela neúspěšná taktika, vedla v podzimních volbách k typické nevýhře. Byla to ale taktika pro omezenou dobu použití. Její záruční lhůta prošla a začíná to být zasmrádlé. Bylo to jasné i delegátům kongresu ODS. Martin Kupka nemůže být Fiala II., ani kdyby chtěl (jako že jistě nechce). Jít cestou realismu se jaksi samo sebou nabízí, ODS ji má pořád ještě v genech. Bude to ale znamenat distanc, případně konflikt s establishmentem Evropské unie. Zde bude výhoda, že ODS je v opozici. Vyvolá to ale pnutí a možná až nepřátelství s ostatními opozičními subjekty. S Piráty určitě, pravděpodobně se STAN (už proto, že si Vít Rakušan nárokuje vůdcovství v opozici). A naopak, celkem logicky to vyústí přinejmenším v ideovou souběžnost s některou vládní politikou. Lze čekat nevraživou reakci mediálního a akademického mainstreamu, ale… co je dnes mainstream? Noviny nikdo nečte, ČT a ČRo budou v defenzívě, mediální scéna je nepřehledná a těžko určit míru „vlivu" toho kterého média nebo toho kterého influencera.

Je tu příliš mnoho faktorů a dynamika je prudká. Co ale se zdá zřetelně jasné je to, že střet levice a pravice zůstal, jenom jinak vypadá a má jiná hesla. ODS má šanci se očistit od nánosu starých sloganů o patentované demokratičnosti, předurčené k potření zlého populismu. Ostatně, aby uspěla ve volbách, bude se muset toho populismu trochu naučit. On to dělal už Fiala, když sliboval německé platy za čtyři roky...

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Léčba mrazem
„Je to léčba mrazem," usoudila Ljuba. Sama se otužuje, i teď se noří každé ráno do kádě s vodou (samozřejmě venku!) poté, co si v ní vyseká díru v ledu.
Nora tak daleko nejde… opravdu to nikdy nebyl vodní pes. Ale mráz jí zjevně nevadí. Stačí, abych si sedl ke kafi a už je tu Nora a strká mě čumákem ke dveřím, abych ji pustil. Pak pobíhá a šmejdí a leze do křoví a zase se vynořuje… asi jako když modelové vláčky jezdí v umělé krajině zhotovené z papírové hmoty.
Musí jí být zima? Musí. Ale… musí lézt do zimy? Nemusí.
Tak asi je to léčba mrazem.