Petr Pavel jako vůdce opozice
Čerstvá esemesková šarvátka rozbouřila hladinu veřejného mínění a z pěny se zrodil mýtus o Petru Pavlovi jako vůdci opozice. Pavel Blažek dokonce na iksku soudí, že na scéně jsou už jen dva politici, Andrej Babiš a Petr Pavel. Takřka jednohlasně letí krajem zvěst, že prezident zahájil předvolební kampaň.

V jistém smyslu ji zahájil v okamžiku, kdy se přestal upejpat (říká se tomu „dělat Zagorku") a oznámil, že druhou kandidaturu zváží. Od toho okamžiku bude za součást kampaně považováno vše, co pozoruhodného udělá, počínaje aktuálním motorkářským výletem do Španělska. Tomu nemůže zabránit on, ani nikdo jiný. Prezident usilující o druhý termín má prostě výhodu a musí dělat setsakra velké seky, aby v druhé volbě neuspěl.

Znamená to zároveň, že je uvrtán do role vůdce opozice, tedy vůdce té směsice, která je v parlamentu a neúčastní se vlády?

Piráti se už navlékli do kostkovaných flanelových košilí. Co na to Rakušan, který očividně chce být vůdcem opozice po odchodu Petra Fialy a po nástupu bezbarvého Martina Kupky do čela ODS? Jak se ale ODS vyprofiluje? Žádná TOP 09 není, takže nemá smysl o ní uvažovat. Čeká lidovce nějaká budoucnost? Jan Grulich se pokusí o to, na co si netroufl jihočeský Martin Kuba, totiž podniknout celorepublikové tažení. Bude ho chtít dělat na harleyi v závěsu Pavlovy motorkářské kolony? Pochybuji.

To jsou otazníky, která nás napadnou při pohledu na současnou politikou scénu. Ta se ale bude vyvíjet. Nejdůležitější téma roku 2026 a let následujících není, kupodivu, Turek na ministerstvu, ale podoba Evropy. V současné podobě drží pohromadě, ale už to hodně skřípe. Von der Leyen je pořád ještě schopná ustát hlasování o důvěře, ale smlouvu s Mercosur neudržela proti sobeckým lobbistickým tlakům. Obnovila se vize dvourychlostní Evropy, zvedlo ji Německo, které je na tom hodně špatně, a přizvalo krom jiných Polsko. Nás ne. V této iniciativě jde o hospodářskou integraci, tedy o to, co současné vedení EU podsunula a věnuje se místo toho buzeraci, fízlování regulacím a záchraně světa. Podaří se nově se rýsující Šestce změnit pravidla hry? Co na to česká politika? Jak se k věci postaví vláda, tedy Babiš s euroskeptickými Motoristy a kremelskou pátou kolonou SPD jako koulemi na noze? Bude současná opozice dělat něco jiného, než inscenovat jalové pokusy sesadit vládu se čtrnáctidenními intervaly, a pokud ano, bude tomu chtít Petr Pavel dělat tatíčka Masarička? Můj odhad zní, že nikoli, už proto, že mu chybí politická vize a nelze hrát tuhle roli pouze s uchem namířeným k nápovědní budce.

Holt, vůdce nevznikne tak, že se to o někom začne psát v médiích. Vůdce se pozná podle toho, že vede. Zatím nikoho nemáme, ani ve vládě, ani v opozici.

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Zmatený večer
Venku sněží, Ljuba odjíždí na představení. To je vždycky trochu zmatek. Nese tašku s věcmi, já nesu kostým. Naložíme všechno do auta, odjíždí.

Vrátím se domů. Je čas večeře, jdu si ukrojit chleba. Najednou prosklenými dveřmi vidím Noru pobíhat po zahradě. Je to jasné, říkám si. Využila zmatku a proklouzla ven. Taky se mohlo stát, že vyběhla vraty a když se vrata zavřela, zůstala venku a věděl bych pentli. I takové věci se už staly. Tentokrát pohoda, Nora je na zahradě.

Nahoře v pracovně mi zvoní telefon. To počká, říkám si. Nejdřív musím dostat Noru dovnitř. Nikdy to není zcela snadné. Telefon přestane a pak zase začne.

Nebudu to natahovat. V průběhu třetího zvonění jsem dostal Noru domů a nahoru doběhl, abych zvedl telefon při čtvrtém zvonění.
"Máš venku Noru!" volá z auta Ljuba. „Kde se flákáš… nemůžu se tě dovolat."
Některé večery jsou… prostě jsou hektické.