Rok končí, rok začíná
Letošek byl přelomový v tom smyslu, že jsme měli volby a podle všech předpovědí vyhrálo ANO Andreje Babiše… a oproti předpovědím propadlo kolaborantské Stačilo!. Loni v silvestrovském úvodníku jsem končil tímto odstavcem: Ve své podstatě dělala Fialova vláda absolutně totéž, co by dělala vláda Babišova, kdyby to před třemi roky vyhrála, a co bude dělat, pokud to na podzim vyhraje. Jestli je někdo prodavač strachu, tak všichni ti, kdo věští, že pokud Babiš vyhraje, zaprodá Česko Agrofertu a že se z Česka stane druhé Slovensko. Přitom Fialova vláda žádnou „de-agrofertizaci" neprovedla (stejně jako „antikorupční" ANO žádné korupci nezabránilo a žádnou neodhalilo). Jsou to všechno jenom pindy staré Mindy. Zdá se, že jsem se nesplet. Na slovenskou cestu to zatím nevypadá, přestože je ještě brzy. Vladimír Putin neposlal Babišovi novoroční gratulaci, kdežto Ficovi (a Orbánovi) ano. Se Slovenskem máme ale jasně společné to, že máme ve vládní koalici fašizující element, Okamurovu SPD posílenou už úplným kolaborantem Rajchlem. Zatím se jim podařilo udělat pitomce z ministra obrany. Následující rok ukáže, zdali tahle osmiprocentní spodina Babiše ovládne. Bude taky hodně záležet na postoji dnešních opozičních stran. Zatím nedělají nic nebo potměšile strouhají Babišovi mrkvičku, což svědčí o jejich politické prozíravosti. Tipnul bych si, že se vše odbude klasickou cestou zvanou „malá domů". Okamura není na rozdíl od Rajchla hlupák a kolaborantské vidle v zádech mu nemohou být příjemné. Hlavní odpovědnost je ovšem na ANO a byla by chyba zabývat se jenom extremistickými úchylnostmi. Babiš začal tím, že takzvaně zlevnil elektřinu. Jistě, převedl „daň za záchranu planety" na státní pokladnu, čímž vyvolal povyk, že to zaplatí daňový poplatník. Řeči o chudákovi daňovém poplatníkovi jsou pošetilé vzhledem k tomu, že Fialova vláda, až dojemně se starající o blaho daňového poplatníka, vysekla dluh který ještě není dopočítaný, ale přesáhne 300 miliard. Ten dluh, řečeno s klasikem, je už tak velký, že se o sebe dokáže postarat sám. Ale vážně: jako vždycky to skončí inflací, takže přijdeme o část úspor, jako už tolikrát před tím, když vlády experimentovaly. Jaký bude rok 2026 také hodně záleží na tom, co se stane na Ukrajině. Rus nemá zájem o mír a pomalu se tlačí… směrem k nám. Mírové rozhovory nabývají charakter frašky. Ustojí Zelenskyj další rok heroického vzdorování? Padne politicky nebo dokonce fyzicky, jak mu to vzkazují z Moskvy? Záleží na tom, kdo přijde na jeho místo, pokud tak či onak odejde. Pořád zde hrozí exodus dalších milionů Ukrajinců a to je něco, co nechtějí pochopit chcimíři, kteří se slabomyslně radují, když Rusové vyvraždí další vesnici na Donbase. V tomto ohledu je odhadování dalšího roku ještě obtížnější, než kdy jindy, protože málokde a málokdy tam dějinný zvrat visí na tak tenkém vlásku. Ať tak či onak, Neviditelný pes a konkrétně má osoba přejeme našim čtenářům dobrý rok 2026.