Co nás čeká, vládu nemine
Milostivé léto, kdy jsme ušetřeni výkonů české politiky, se pomalu chýlí ke konci. Šoky přicházejí z diskusních pořadů, takže se připomnělo to, co slýcháme od jara: vláda přestane dotovat příplatky na občasné zdroje energie. Od roku 2006 stál experiment s takzvanými OZE, tedy větrníky a soláry, půl bilionu korun. Za tu dobu by se za ty peníze už mohl dostavovat renovovaný Temelín, ekologicky čistý nezatěžující zdroj elektrické energie. Ano, tak dlouho už trvá hra na něco, co není, hra na jakési „obnovitelné zdroje", které ve skutečnosti nemají žádný energetický význam a nijak nezlepšují životní prostředí, spíš naopak – a klima k lepšímu neovlivňují vůbec. Pokud ho nezhoršují, kdybychom opravdu reálně zkoumali jejich „uhlíkovou stopu".

Zelený úděl, tato pila na uřezání větve na níž sedíme, jistě bude velkým tématem nadcházejících evropských voleb. Chystané zdražení – a jemu se nevyhneme, vláda prostě nebude mít na další dotování hračky zelených fanatiků peníze – hodně přiostří atmosféru a bude mít dopady i na následující volby parlamentní. Zatím se o něm jen mluví. Až to přijde, nastane křik.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Když hodně prší

Nora je rozená sušička. To vědí naši pravidelní čtenáři, po návratu z deštivé procházky Nora vždycky olizuje Garinu. Tentokrát ale zavedla novinku: vyšli jsme na procházku za mírného deště, jenže v půli cesty svatý Petr přitvrdil a byl to liják docela výživný. Nora se zastavila a začala Garince olizovat hřbet.

Většinou Gari na její sušicí pokusy reaguje tak, že je oplácí, tentokrát se ale nenechala vyprovokovat.
Jazyk dobře, sdělila Noře. Pánův ručník lepší. Načež přidala do kroku a my klusali za ní.