Místopředseda vlády Andrej Babiš se překvapivě zúčastnil uřvaného pořadu paní Jílkové. Záměr byl jasný – chtěl oslovit ten segment voličstva, sledující uřvané pořady paní Jílkové. Proti němu nastoupila druhá garnitura, coby druhá garnitura se tam projevila i dvojka ve vedení Občanských demokratů Alexandra Udženija, nicméně ani on se svými namalovanými grafy nedokázal prokázat, že otagované účtenky vymýtí šedou ekonomiku (co mi zabrání zaplatit dlaňovku chlápkovi, který mi pohlídá moje stádo ovcí) a že měsíční hlášení přetne kruh karuselových obchodů (princip mi vysvětlil jeden miliardář, když jsem se náhodou ocitl u stolu, kde seděli miliardáři a říkali si, jak vydělat miliardy – musíte mít do začátku 200 mega a točit to a pak tu jednu firmu zrušíte a DPH skončí v kapse). Takže moje firma s obratem nula nula prd posílá hlášení bez naděje zúčastnit se karuselu. Kde se státu projeví efekt?

Takže potud tedy Andrej Babiš nepřesvědčil. Na sám závěr, kdy řev Michaely Jílkové krotil dav nešťastníků snažících se v poslední chvíli uplatnit se na veřejnosti, vytáhl trumf v podobě snížení DPH na pivo.

První reakce žasnoucího diváka byla – Babiš se snad pomátl. Nebylo by to poprvé. Pomátl se už ve chvíli, kdy ho napadlo si koupit noviny před tím, než půjde do politiky. Noviny dnes nemají žádný rozhodující vliv, a koupí novin si na sebe upletl bič, věru že nechybí ruce ochotné se biče chopit. Ale vytáhnout kartu pivo jako solitér bez shody v koalici, s představou, že to partneři v koalici spolknou, to by musel mít ve volbách výsledek jako korejský Kim, aby si to mohl troufnout. Což nemá.

Ale chytrost v tom přece jen je. Když už lidi zvolili miliardáře slibujícího řídit stát jako firmu, podpoří ho, když jim zlevní pivo.
To je princip té úvahy. Narazí ale na realitu.
Aby to mohl udělat, musel by mít volební výsledek jako korejský Kim. Což nemá. Takže bude muset zvolit českou ubrečenou taktiku - já bych vám to levné pivo načepoval, ale voni kurvy mi to nedovolili(ly).

Zaujalo mě
Lidskoprávní skupiny hecují imigranty v Calais do střetů s policií. Imigranti v Německu žalují stát kvůli tomu či onomu - nedovedu si představit, že by nějaký Afghánec bez znalosti jazyka podal žalobu na stát, který ho přijal, ubytoval a živí, pokud by za ním někdo nestál. Tohle vidím jako vážnou hrozbu, a říkám to vážně vážně. Je to jako rakovina, napadá to zvenčí i zevnitř a cílem je základní pud sebezáchovy společnosti.

Návštěva? Nafurt! Ljuba si vzpomněla, že šestadvacátého to byly dva roky, kdy k nám Gari přišla. Píše se o tom v Hyeně v článku Návštěva, den první. Tehdy jsme nevěděli, jak Nora novou pejskovou přijme a byli jsme odhodláni ji vrátit, kdyby měly vzniknout nějaké potíže. Cituji: Fenečka, nový pracovní název Carmen, je ušita z čertových ocásků. Nebojí se ničeho, všude chce vlézt, všechno bere do zubů, je na pěti místech najednou a po minutě pobytu na zahradě spadla do jezírka, zamrzlého. Konec citátu. Tak tohle se nezměnilo, až na to, že se nejmenuje Carmen ale Gari, podle povstalce Garibaldiho. No a toho 26. ledna 12016 nespadla do jezírka, ale zmizela mi, když jsem šel s pejsky do ateliéru na náměstí Na sádkách v Břežanech. Kde sakra zase ta Garina je, koukal jsme kolem sebe. A ona potvora si otevřela fotobuňkou dveře květinářství a šla se podívat, jestli by se kromě těch pitomých kytek uvnitř nenašel třeba buřt! Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz