V podstatě jde o to, že reakcí na vlnu teroru má být nová legislativa, radikálně omezující držbu, ale dokonce i výrobu určitých zbraní. Na stejnou notu hrají v Obamově Americe. Svědčí o tom, že naši poslanci ještě neztratili smysl pro úsudek, když vzdorují normě, která – nechce se ani věřit, že je to možné – by měla zasáhnout i zapalovače ve tvaru pistole.

Západoevropský koncept sociálního státu očividně natahuje do kontinentu doslova milióny zájemců. Kriminalita stoupá, třebaže se tato skutečnost sílící cenzurou tutlá. Občané jsou znepokojeni. Odpovědné kruhy na to nějak musí reagovat. Přicházejí tedy s tím, co se z jejich hlediska osvědčilo – s restrikcí a regulací.

V naší zemi máme přísné a velmi rozumné zákony – a parlament nyní jedná o určitém zpřísnění. Po tragédii v Uherském Brodě bude napříště možné, aby policie občanovi zadržela zbraň i při pouhém podezření na duševní poruchu: tehdy se totiž stalo, že sama rodina upozorňovala na problémy budoucího vraha, jenže ten šel místo k lékaři do hospody a vystřílel ji. Pokud bude zákon novelizován, takový člověk bude muset zbraň odevzdat a teprve potom se podrobit vyšetření, eventuálně terapii.

Toto je rozumné. Plošné odzbrojení obyvatelstva neslouží k ničemu jinému, než k demonstrativní exhibici vládnoucí elity. Rozhodně to nepovede ke snížení aktivity teroristických skupin. Ty to naopak budou – oprávněně – chápat jako jedno z dílčích vítězství. I v tom, že je to utvrdí v pohledu na evropskou společnost jako na vysláblé společenství idiotů neschopných hájit základní, vpravdě živočišné zájmy. Každá myš se brání, když na ni skočí kocour, aspoň ty zoubky vycení.

Dnes se může zdát, že ozbrojení občanů k ničemu neslouží. V našem desetimiliónovém státě je vystaveno řádově tři sta tisíc zbrojních průkazů, deklarativně v kategorii E k ochraně života, zdraví nebo majetku je to kolem 220 tisíc. Můžeme si vymyslet vysoce nepravděpodobný scénář, kdy vousatý muž zvolá Allahu Akbar a sáhne po bombě a ozbrojený občan ho skolí dřív, než dojde k výbuchu. Takových případů asi nebude mnoho. Nicméně situace se zhoršuje. Evropa rezignovala na ochranu svých hranic, hájí je pouze řečmi bez konkrétního obsahu. Je to zatím těžko představitelné, nicméně se může stát, že opravdu budeme nuceni se hájit sami. A beze zbraní to nepůjde.

Pokud by se politika změnila, asi by se změnila i atmosféra a s ní i vztah občanů ke zbraním. To je zatím naprosto nereálná utopie.
Takže je dobře, že náš zastupitelský sbor neztrácí soudnost a bude třeba ho podporovat, aby našel dost sil sebedestrukčním tendencím čelit.

Důmyslná hlava s rohem Ranka na hlavě se Garince moc nehojí. Zanícená není, nicméně boule ne a ne splasknout. Gari má na hlavě něco jako roh, je to jednorohý čertík. Pracuje na tom i svou pílí – a důmyslem. Když jsme ranku objevili, shledali jsme na ní jeden pozitivní rys – ranka je tak umístěna, že se nedá olízat. Takže Ljuba aplikuje medicínu, desinfekční šamponek od paní doktorky a Wichterlovu mast z lékárny. Rychle se to zahojí, Gari si to nemůže slízat. Nemůže to slízat. Ale otřít o koberec, to dokáže. A dělá to. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz