Případ s propagací komunistů
Je to samozřejmě bagatela a drobnost, nicméně drobnost příznačná: v oranžovém motoráku ČSSD byla propagace KSČM. Zaměstnance, který komunistické plakáty do vlaku ČSSD umístil, čeká trest, dodal volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík. No jo, bude potrestán za to, že myslel vlastní hlavou a udělal to, co si každý myslí.

Zeleně na drogy
Zelení navrhují dekriminalizaci marjánky. No, dnes už je vývoj tak daleko, že už je to asi na spadnutí, kdy dojde k tomu, co zelení navrhují. Marjánka se prostě prosadila a to, že policajti občas někoho seberou kvůli kořenáči trávy je spíš smutná kuriozita než cokoli jiného.

ODS objevuje Ameriku
ODS si udělala průzkum, co vlastně její voliči chtějí. A světe div se, oni chtějí uvážlivou a hospodárnou politiku! Ale to je přece nabíledni, to je něco, co by mohlo ODS odlišit od populistického třeštění Paroubkovy partaje, která uprostřed hospodářské krize slibuje každému jistotu a zvýšení platu a výhody a peníze a modré z nebe.

Na druhé straně je zdráhavost ODS pochopitelná. Uvážlivost a hospodárnost, odpovědnost a prozíravost, to vyžaduje jakési minimum inteligence. A tu to máme, na koho se která strana obrací a jak, tu to máme, jaký je většinový volič! Jemu je jedno, že je čekárna u doktora narvaná a služba mizerná. Hlavně aby těch svých třicet kaček mohl utratit za cigára nebo pivo! To je logika, která stojí za tím vším.

JAK ŽIVOT JDE: Nainstaloval jsem nový Open Office
Jelikož nechci s Microsoftem mít společného jen to, co je nezbytné, pracuju v Open Office. Není mi líto peněz - microsoftí "ofis" je prostě horší neřž ten Open Office, přinejmenším je horší v těch perogramech, které používám, tedy v textovém editoru a prezentačním programu. To jen na vysvětlenou.

No a nyní - táži se, zdali má někdo s tou novou verzí 3.1 zkušenost.
Narazil jsem totiž na drobnou nesnáz.
V textových editorech se lze pohybovat po celých slovech kombinací kláves Ctrl+šipka. Kurzor se pak přesunuje skokově. Jenže on tady skáče jen po znacích a nevnímá řídící znaky, tedy nevnímá konec odstavce a to je v praxi pěkná otrava. Neví někdo, jestli se to někde dá přenastavit, můj mail je zde?
Za sdělení, že microsoftí word to umí, pěkně děkuji, vím to. Každej editor to umí....

Ke Smart bodům
K mému povzdechu na akci "smart body" jsem dostal zajímavý mail:

Taky sbírám smartbodíky, dokonce několik let, víceméně od doby, kdy s tím shellovi v tomhle státě začali. Občas jsem si za ně taky něco koupil, ale pár let už to nedělám. Hodnota jednoho bodu byla původně docela vysoká - ze začátku někde mezi padesátníkem a korunou kupní síly. Jenže, postupem času - tedy katalog od katalogu - začala jejich hodnota uvadat. Dneska je někde kolem desetníku, možná i míň. Takže zboží, za které byste v krámě dal ani ne čtyři stovky ( a ještě si mohl vybrat ), ve SMART bodech může klidně přijít na 4000. Lumpárna. Kupte si 200 litrů paliva a máte na malého nanuka.

Proč Vám to vlastně píšu, a proč sbírám bodíky dál:
Na konci SMART katalogu je odkaz na dobročinnou organizaci, které můžete své SMART bodíky věnovat (posledních pár let je to Kapka naděje ), a tam posílám naškudlené body já. Vtip je v tom, že u tohoto jediného zboží je hodnota SMART bodu stejná jako kdysi na úplném začátku - rovna jedné koruně.

Tímto se ovšem firma SHELL dopouští dobrého skutku , a ten by měl být po zásluze potrestán. ( druhou možností je vyčůranost - spoléhání na to, že čecháčci jsou příliš lakotní, než aby za desetník někomu darovali korunu. To by se ovšem mělo trestat taky ).

Takže - doporučuji Vám, a vřele doporučuji i jiným: Klidně sbírejte SMART bodíky dál, a až jich pár naspoříte, pošlete je Kapce naděje. Tam jedině - při pohledu na současný katalog - mají smysl. Nic tím sice nezašroubujete, ale - věřte mi - hřeje to. Ať shellovi platí až se budou prohýbat, lumpové jedny ... :-)

Mějte se

PH

Odkaz na Kapku naděje

Skěvlý podnět, smartuju dál!
-->

PSÍ PŘÍHODY: S Irdou v lese
Byla to moc pěkná slunná neděle. Byl jsem doma sám, s Iriskou, Ljuba celý den pracovala. Takže jsem ráno psal a odpoledne dělal všelijaké domácí práce. Iris za mnou chodila a žďuchala mě čumákem do nohy. Aha, chce na procházku.
Vyšli jsme před branku. Zůstala tam stát. Ohlédl jsem se po ní.
Nasadila výraz "co je tohle zase za úpochybný nápad!"
Vrátil jsem se tedy - a vjel do ní život. Chtěla si hrát na šíleného psa.
Už jsem zde tu hru popisoval. Ona prchá, já běhám za ní, mávám rukama a volám:
"Občané! Vyskytl se šílený pes! Ozbrojte se holemi a vidlemi! Přineste rasův pytel! Musíme odchytit šíleného psa!"
Je několik křovisek, ve kterých se Irda ráda schovává a já musím chodit a dělat, že o ní nevím a volat:
"Kdepak je ta Iriska? Kam se schovala ta Iriska?"
K večeru jsem usoudil, že dosti bylo hrátek. Naložil jsem ji do auta a vypravil se za humna do lesa na klábršty. Tak u nás říkáme spadaným suchým větvím - je to skvělé palivo do krbu.
Zastavil jsem stranou od lesní silnice, otevřel Irdě dveře.
Ne snad, že by vůbec nevylezla. Ona pak asi po pěti minutách vylezla a zůstala na cestě a znechuceně sledovala, jak pobíhám a tahám do otevřených zadních dveří mého subáče palivo do krbu.
Velmi ráda nastoupila zpátky. Vrátili jsme se domů. No a nastalo další kolo hry na šíleného psa.