Intifáda a hlupáctví velkých stran
Vaječná intifáda proti Paroubkovi skončila. Ne proto, že Paroubek požádal policisty o zásah - sice požádal, ale ti se na to vyignorovali. Ne proto, že by Topolánek ze své autority požádal o uklidnění vášní, protože Topolánek je zaujatý rozvodem a nenapadlo ho, že by se v této kauze těsně před volbami měl angažovat, je otázka, zdali jeho hlava je nástroj schopný k tomu, aby ho vůbec něco napadlo. Prostě, na Facebooku se objevila výzva "služte zbraně" a lze čekat, že vajec napříště poletí méně.

Snad jsem v této chvíli příliš velký vizionářem, leč nemohu se zbavit dojmu, že jsme svědky vzniku zcela nového fenomenu.

Vysvětlím.
Parlamentní demokracii se vyčítá systém, kdy se jednou za čas konají volby a mimo ně občané mohou jen němě přihlížet tomu, co jejich zvolení zástupci tropí.
Alternativou jsou občanská sdružení. Jenže to jsou nikým a ničím nekontrolované spolky, lobující pro bůhvíjaké zájmy - u nás je to například hnutí Ne základnám. Osobně k nim chovám hlubokou nedůvěru - právě pro jejich neprůhlednost.

Jenže to co se teď stalo, to je ad hoc vzedmutí politické iniciativy. To nekončí výzvou "složte zbraně". Paroubkova strana byla až příliš efektivní v míře lži a demagogie - a zdá se, že početně bezvýznamná skupina chytrých mladých lidí si řekla "ne" a rozhodla se nástupu této demagogie čelit. Vajíčka už asi nebudou létat v tom počtu jako doposud. Ti lidé jsou natolik chytří, že pochopili, že poslední výjev z pražského Anděla pomohl Paroubkovi, místo aby mu uškodil.

Nevím, co se chystá a zdali se něco chystá. Jedno mi ale připadá jisté: internet se stává prostředím i pro politický projev. Mechanická "většina" ztrácí význam - ve prospěch agilní a vynalézavé menšiny, která vygeneruje akce, jež zaujmou média. Je to proces těžko popsatelný: zkusím to tedy pro lepší pochopení opakovat:

Agilní minorita reflektující relevantní náladu vygeneruje akci s odezvou v masmédiích

Učených slov doufám bylo dost na to, aby moje sdělení vypadalo důstojně.
Zkusím to tedy potřetí, po prostu:
Nejdřív musí být nálada veřejnosti, neovlivnitelná žádnými "pány v bílém audi"; poté se najde hrstka chytrých lidí a ti prostřednictvím internetu vyvolají akci, která vyvolá pozornost médií: tím se ona nálada zviditelní a stane se z ní politikum, s nímž je nutno počítat.

To, že socdem obviňuje ODS z organizování vaječné intifiády je pouhý důkaz a) prolhanosti, b) myšlenkové impotence (nejen její - stejnou neschopnost projevila v této kauze i ODS, zvláště její lídr Topolánek, který se k fenomenu nedovedl postavit jinak než alibisticky, tedy sérií tiskových prohlášení ve stylu "my za to nemůžem". Fuck you, Topolánek! Ty nemůžeš za nic.).
Měl by to být podnět k sebereflexi, ale to je moc žádáno.
Prostě, politika začíná jít jinudy a Paroubkové a Topolánkové by měli začít mžourat, aby aspoň vytušili, kudy to půjde. Manipulace se "hrou na stejnost" zvolna končí a možná je historická úloha stupidity české politické scény, že přivedla na svět zárodky alternativy v informatickém věku.

JAK ŽIVOT JDE: Zase jednou v hračkářství
Roboti a lidi, to je název nové sbírky českých sci-fi povídek. Sestavil Vlado Ríša, vydala Mladá fronta. Včera jsme knížku (mám v ní taky povídku) křtili v knihkupectví Krakatit v Jungmannově ulici, křtila ji Ljuba - navíc ve výroční den našeho seznámení (jedeme už sedmý rok!). Knížku nepolila a hezky promluvila o scifistické komunitě - mimochodem, letos je to třicet let, kdy na Matfyzu vznikl první sci-fi klub vznikajícího československého fandomu!

A to hračkářsví?
No, nerad bych urazil. Ono je to něco jako ikonářství.
V přízemí je knihkupectví. Když vylezete do patra - dřív než se dosttanete do kavárny (kde se křtilo), projdete obchůdkem, kde se prodávají: Vetřelci, Predátoři, Yodové, R2D2, vetřelčí vejce plus iks dalších věcí a věciček, postav a postaviček z filmů a komiksů. Můj kamarád Martin Zhouf má doma Vetřelce... já ne... a tady ho prodávali...
Udržel jsem se. Jako ten chlapeček v cukrárně, který si ani nelízl.
Ale zdály se mi krásné sny o Vetřelcích!