ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Protiraketový štít a NATO
Severoatlantická aliance považuje uzavření dohod mezi Českem, Polskem a USA o možném umístění americké protiraketové základny na území obou středoevropských států za důležitý krok. Píše se to v závěrečném komuniké z dvoudenního zasedání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu. Lze to vykládat i tak, že se plnila jedna z důležitých podmínek pro pozitivní postoj k umístění stanice na našem území, aby totiž to nebyla jen dvoustranná dohoda mezi námi a USA, ale aby to byla skutečně evropská iniciativa.

Analýzy zveřejněné v těchto dnech navíc ukazují, že

a) Rusko rozšiřuje svoji flotilu mezikontinentálních střel s atomovými multihlavicemi dlouhodobě, s cílem vrátit Rusku ztracený statut supervelmoci;
b) tyto zbraně nové generace ignorují nějaký protiraketový štít;
c) z čehož jasně plyne, že se štít Ruska nijak netýká, je zaměřen proti šíleným experimentům darebáckých států;
d) pročež se naskýtá závěr, že Ruské protesty mají čistě politické pozadí s cílem získat bývalé kolonie do sféry svého vlivu;
e) nikoli bezvýznamné politické síly je v tom částečně z hlouposti, částečně ze zlé vůle podporují.

Sociální demokracie by neměla dělat, že se nic nestalo a měla by na poslední vývoj ze strany NATO reagovat. Závěry bukurešťského jednání bagatelizovala. To teď těžko půjde. Půjde samozřejmě dělat mrtvého brouka v duchu prohlubujícího se vazalství vůči komunistům. ZLOBENÍ S ASTONEM: Dominka pamětník
Jsme ve stádiu mluvení. Pravda, je to mluvení řečí capartovskou, dominkovskou, a rozumím jenom tomu, o čem vím, že Dominka chce říct: výroky se opakují, takže napotřetí, napočtvrté pochopím smysl sdělení. A noří se vzpomínky.

V minulosti se udály dva významné děje.
Jednou Bart čmuchal kolem igelitového pytlíku tak dlouho, až si ho nasadil na hlavu a chvilku se marně snažil ho tlapou sundat. Dominka to viděla a velmi se smála a pak to vyprávěla miminkovskou posunčinou. Dnes už dokáže odít tento pohnutý děj do slov.
I s druhou událostí je spojen pejsek - naše Iriska. To byla Dominka s Ljubou na procházce v lese a hrály si tam na ohníček - naskládaly malou hraničku z větví. Iris taky chtěla přispět svým dílem a tlapkou jim hraničku rozhrábla. I tohle vypráví Dominka, byť ne zcela srozumitelně.
Až se s ní za dvacet let potkáte, nechte si to odvyprávět, to už jí bude určitě rozumět mnohem líp než dnes.