ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Končí výjimečně dobré časy
Končí výjimečně dobré časy, připomněl ministr financí Miroslav Kalousek, z čehož obyvatelstvo usoudilo, buď že končí mimořádně dobré časy, anebo že ministr financí náhle zešílel. On ale nezešílel, byly to skutečně mimořádně dobré časy, a od předchozí vlády bylo mimořádně šílené, že jich nevyužila k upevňování státních financí, nýbrž roztáčela kolotoč spotřeby nesmyslným rozhazováním a zadlužováním. A teď, když se současná vláda snaží ve zbytku konjunktury to neštěstí napravit, opozice dělá všechno proto, aby se jí to nepodařilo - nezřídka za podpory členů vládního tábora.

Kalouskova slova, stejně jako střízlivě optimistické projevy Topolánka a guvernéra ČNR Zdeňka Tůmy mají za účel uklidnit situaci. Nemůže to být seriózní prognóza. Mimořádně špatné časy ještě mohou nastat, i z důvodů, které nedokážeme ani předvídat, natož pak ovlivnit - a to minimum, co občan může udělat, aby zmírnil eventuální dopady - to je omezení života na dluh. V paměti jsou ještě reklamní kampaně bank na téma "devatenáctiprocentní úrok". Ne moc vzdálené jsou jim ty dnešní kampaně typu "chceš to? půjč si a kup si to". Vždyť tohle chování je na všech úrovních hlavní příčina současné krize, nikoli "selhání kapitalistického systému", jak se zleva stále častěji ozývá, radostnými hlasy, protože zde je "čím hůř, tím líp".

PSÍ PŘÍHODY: Iris vyučující
Někdy mě Iris doprovází na semináře o digitální fotografii. Přednáším ve velkém sále, tam je kanape. Udělám Irisce na kanapíčku pelíšek a ona si tam lehne a podřimuje. Pak jdeme ven fotit, ona jde, pózuje, dělá manekýnu. Vrátíme se, pokračuju ve výkladu, Iris leží na kanapi.
Seminář trvá do pěti.
V pět nula pět vstává Iris z kanape a tváří se přísně.
Tak co, ptá se mě její pohled. Neznáš hodiny?