Případ je natolik skandální, že je těžko mu uvěřit. Proto je třeba ho důkladně vyšetřit a pokud je pravda, co říká armádní hygienik Petr Navrátil, že jde o jiné zařízení, bylo by dobré, kdyby se pomýlení experti veřejnosti omluvili. Právo a Haló noviny jistě rády poskytnou prostor pro jejich vyjádření. Titulky by mohly znít Experti se zmýlili, hodnotili jiný radar, případně Radar z ostrova Kwajalein neškodí zdraví. Taková oprava by jistě prospěla atmosféře v zemi a posílila by pověst Práva a Haló novin. Hlavě Právo by mělo usilovat o renomé seriózního listu.

Obávám se ale, že zde o snahu být seriózní nejde. V politické kauze jsou všechny rány používané a nejvíce ty pod pás. Tento případ je tak trochu zkouška. Pozorně sledujme, co bude Právo psát o prošetřování případu. Jiří Čunek, který v době dovolených drží vládní otěže, žádá po ministerstvu obrany vyjádření. Co když oficiální vyjádření podpoří stanovisko armádního hygienika?

Nebudu si hrát na naivku. Je jasné, jak to dopadne. Podobně, jako s expertízami kolem bezpečnosti jaderné elektrárny v Temelíně. Odborné argumenty nehrají v konfliktu s politickou předpojatostí žádnou roli. A tak to bude i v tomto případě.

JAK ŽIVOT JDE: O motorkách a o zlatém pravidlu alternativní energetiky
Teď mě napadá, že to co jsem zamýšlel původně jako dvě zmínky má společného jmenovatele - v Dolních Břežanech včera otevřeli prodejnu motorkářského oblečení Dainese a tam jsem viděl vestičku s akumulátorovým vytápěním. Dneska to není nic aktuálního, ale už v září, neřku-li v říjnu, o listopadu nemluvě taková legrácka přijde vhod. A což teprve v prosinci, lednu, únoru a březnu! A tak dál.
Jel jsem včera se do Břežan na tu novou prodejnou se podívat (autem) a zavolala mě redaktorka z MF Dnes a chtěla znát moje názory do ankety, proč se zabíjejí motorkáři. Můj názor je vcelku jednoduchý:
Může za to celková arogance a egoismus řidičů automobilů u nás, plus technická bravura kombinovaná s ježděním na doraz, bez rezervy ze strany mnohých motorkářů. Oni jezdí dobře, jenže nekalkulují s chybou nebo dokonce zlou vůlí řidičů kolem sebe. Zvlášť zhoubné jsou náhlé změny směru, které řidiči odkoukali ze závodů, jenže závodníci jsou vycvičení lidé, kteří s tím počítají a dovedou to zvládnout. Většinou.

Tak takhle nějak jsem to redaktorce říkal (upozornění rozumprdům, kteří se už těší, jak mě vymáchají ve stoce: mám v autě hands free) a dojel jsem v Břežanech na kruháč u zámku a od Zlatníků přijela dodávka, vlítla na kruháč a nedala mi přednost. Jenže já jel s rezervou, takže jsem to zašlajfoval. A v tom to vězí - jízda bez rezervy vede na hřbitov. Netvrdím, že je to stoprocentní jistota. Na silnici neexistuje stoprocentní jistota, že dojedete ve zdraví a pohodě. Nicméně silně se snižuje riziko nehody.

O topení
Večer jsem byl na návštěvě u kamarádů. Domek, na střeše solární ohřev.
Zde odbočím: třebaže zcela odmítám ideologické zelené třeštění a globálně oteplovací šaškárnu, jsem přírodomil od kosti. O solární panely všeho druhu se zajímám už přinejmenším třicet let. A tenkrát před třiceti lety jsem pronikl až k člověku, který se solárními záležitostmi profesně zabýval. A ten mi tenkrát řekl:
"Je to skvělá věc a rozhodně se vyplatí. Pod jednou podmínkou, že si zařízení vyrobíte sám z ukradeného materiálu."
Od té doby v rozumných časových odstupech zkoumám, jak to s těmi panely vypadá. Takže včera - ptám se, jak to funguje.
"Skvěle! Ono to ani nepotřebuje plné slunce. Bere to energii ze světla. I v zimě - na vstupu je 5 stupňů, na výstupu 12 stupňů, a to pak už je na spotřebě elektřiny znát."
No vida, dobrá zpráva. A kolik to stojí, chtěl jsem vědět?
"Čtyři sta tisíc," zněla tichounká odpověď.
Zřejmě tu nebylo dodrženo zlaté pravidlo alternativní energetiky, jak mi ho prozradil tenkrát ten odborník. Vždyť i dotace na šeredné a neúčinné větrníky je vlastně krádež - krádež z veřejných peněz, které by mohly jít na něco užitečného.
Například na dálnice.
Nu, dopsal jsem a půjdu do lesa.