 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
úterý 13.5. 2008,
|
- Střety mezi libanonskou vládou a teroristy z Hizballáhu pokračují
- V Srbsku zvítězil v nedělních parlamentních volbách proevropský tábor
- Tlustý tvrdí, že Topolánek se zříká volebního programu ODS, ač nenabízí alternativu
- Ministr Pospíšil představil návrh novely exekučního řádu tak, jak s ní počítá jeho resort
- ODS chce změnit učňovské školství - učňové by mohli získat víc výučních listů
- Žalobkyně Andělová tvrdí, že v Čunkově kauze byly snahy o ovlivňování řízení
- Většina Čechů má z radaru obavy, ale není proti němu, říká průzkum STEM
- Novým mluvčím Klause bude od 1. června Radim Ochvat
- Počasí v Praze: skoro jasno, teplo
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Vaše starosti na moji hlavu
Ano,je to citát s dikcí židovských anekdot: jejich starosti na moji hlavu! Proč jsem si na to vzpomněl? Ministryně Džamila Stehlíková přišla s návrhem, aby cedule v pohraničí označující cizojazyčný název obce byla stejně velká, jako ta česká. Ve zpravodajství najdeme titulek "ministryně Stehlíková bojuje za rovnoprávnost značek". A v tom je jádro věci. Ministryně ministerstva, které by v demokratickém státě bylo dobře zrušit, protože je zbytečné a jeho úředníci s ministrem (yní) v čele si musejí vymýšlet nesmysly, aby opodstatnili svoji sinekuru (braní peněz za nic), chce "bojovat". Bojování je v módě, bojování se nosí, bojovat se má, hlavně když nás to nic nestojí, tedy přesněji, když to nic nestojí bojujícího a eventuální náklady zaplatí daňový poplatník.
Rozumný pohled: cedule označující obec by měla být čitelná a srozumitelná. Jenže za to se nedá bojovat, protože s tím asi bude souhlasit každý. Proto se musí vynalézt problém. Paní Stehlíkové se to podařilo a protože se nedá čekat, že se odněkud vynoří "občanská iniciativa Stop cedulím", je velká pravděpodobnost, že Džamila Stehlíková svůj hrdinský boj vyhraje. Neproleje při tom ani kapku potu, natož krve. Jenom daňového poplatníka to bude stát peníze. ty peníze, které by se daly rozumněji uplatnit jinde. Třeba že by v té politicky korektně ocedulované obci byl na návsi koš na odpadky. Jenže bojem za koš na odpadky by se Džamila Stehlíková nedostala do médií.JAK ŽIVOT JDE: Návštěva na Machu Picchu
Machu Picchu, jeden z divů světa, pozůstatky města Inků ztracené a zase nalezené vysoko v horách, kdo by o tomto zázraku neslyšel? I my jsme nevynechali Machu Picchu na naší nedávné cestě do Peru. A jelikož jedno "ukaž" vydá za deset tisíc slov, přiblížím návštěvu obrázkem:
Ano, přesně podle návodu Voskovce a Wericha: kdyby nebyla mlha a bylo něco vidět, viděli byste místa, kam dávní Inkové převáželi mumie svých králů ze sídelního města Cusca na letní byt. A protože jsme v obrazovém věku, paní průvodkyně pro lepší názornost a tudíž pro vytvoření přesnější představy ukáže fotku toho, co je za mlhou skryto. Má tu fotku v igelitu, aby mlhou nenavlhla.
Ale nakonec jsme se dočkali... Vyšlo slunce vysoko nad hory, ohřálo vzduch, zvedl se vítr, mlhu roztrhal a my viděli Macu Picchu v plné nádheře. Viděli a nafotili. Už jsem fotky několika lidem ukazoval. Ovšem největší úspěch sklidila ta, kterou vám ukazuji teď. Opravdové Macu Picchu vyfocené, to je nuda, mlha je zábavnější. Hlavně na fotce.
Tak ji tu máte.