ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Vítěz bere vše, to je ta potíž
Taky jsem tu v prvním hnutí mysli psal titulky typu "Fraška bez konce". Během krásné slunné neděle jsem si to ale nechal projít hlavou. Občané prý mohou být znechuceni trapným divadlem a pozastavují se nad neschopností politiků se dohodnout. Zde je namístě připomenout, že se politici nemohou dohodnout. Mohli by se dohodnout, kdyby prezidentský úřad šel rozdělit a pan Klaus by prezidentoval od pondělka do středy poledne a pan Švejnar od středečního odpoledne do pátku večer a v sobotu a neděli by se neprezidentovalo. Tady by se šlo dohodnout o tom, kolik střed v roce by Klaus obědval coby prezident a kolik prezidentských obědů by pořádal Švejnar, tam by jistě byl negociační prostor, protože by přece bylo opravdu nepěkné, kdyby se klíče od svatovítské katedrály předávaly po polívce, nebo nedejbože před moučníkem. Jenže tohle je čistě akademická úvaha, protože něco podobného nejde. Úřad je jen jeden a ve volbě vítěz bere všechno, tedy stane se prezidentem, a poražený nebere nic, stane se neúspěšným prezidentským kandidátem, což je poněkud trapná pozice. Za situace takřka absolutní rovnováhy není divu, že obě strany zápolí tak úporně. Naší demokracii bývá dávána – oprávněně – za příklad demokracie americká. Připomeňme ale doslova šílený zápas George Bushe a Al Gora ve volbách v roce 2000, kdy o Bushově vítězství musel rozhodnout Nejvyšší soud a navíc Bush tenkrát nedostal větší počet hlasů než jeho soupeř. I tam šlo gentlemanství stranou a bitva to byla na pohled věru nevábná. Takže to další kolo bude vypadat úplně stejně. I kdyby se konalo za půl roku, hlavy nevychladnou. Obě strany nasadí veškeré myslitelné prostředky a budou si nastavovat nohy a dávat napínáčky na židle a kliky od záchodu mazat zubní pastou, aby toho druhého trefil šlak – tohle funguje nejvíc, jak se ukázalo, protože odúmrť volitelů stála Klause vítězství v druhém kole. Zase budou lidi bědovat nad pokleslostí politické kultury. Příklad vytí na nesprávný strom! I to je důsledek výsledků voleb, a jestli z toho všeho plyne nějaké poučení, pak takové, že se zase ukázalo, jak strašně moc záleží na každém hlasu a občané by si to měli pamatovat při příštích volbách a mělo by je to přimět, aby se k urnám dostavili a svoje hlasy do té škvíry hodili.

JAK ŽIVOT JDE: Masopust ve Zvoli
V sobotu jsme ve Zvooli slavili Masopust. Nebyla to žádná povinná folklórní akce sledovaná ministerstvem kultury a etnografickou komisí dohlížející na autentičnost masek a obešla se bez grantu evropského strukturálního fondu pro podporu multikulturní diversity. Sousedi se sejdou, ponejvíce rodinky s dětmi, každý se vymustruje jak umí, u rybníka ochotníci sehrají divadlo a pak průvod táhne dům od domu, děti dostanou na každé zastávce koláč, dospělí frťana. Je to neokázalé, prastaré, nenucené a správné. A třeba časem přijdeme na to, že i na té autentičnosti masek něco je a že průvod, ve kterém místo Spidermana a Predátora půjde klibna, Turek, ras a pohřebenář, nás všechny potěší ještě víc. Ostatně, i u nás ve Zvoli se s tím začalo: měli jsme kata, medvěda, smrtku i bábu, tedy fousatého chlapa s čepečkem na hlavě.

Já se vymustroval stylem "co dům dal". Vyřazený koupací plášť a na hlavu jsem si dal mop coby paruku. Příště si ale pořídím zavčas nějaký maškarní hábit. Můj někdejší soused a stále ještě přítel Daniel Špička má pro tyto účely starou rakouskou oficírskou uniformu. To je ideální převlek: je to maškarní a chlap v tom vypadá, inu, jako rakouský oficír. Tady je jeden obrázek z té slávy - z její závěrečné fáze, kdy průvod chodí po domech. K mání byla i kořalička - tohle se odehrálo beze mě. Ne že bych byl tak úzkostně proti kořaličce před pátou hodinou odpolední, ale musel jsem pak ještě jet autem.