 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
čtvrtek 10.1. 2008,
|
- V primárkách v New Hapshire zvítězili McCain a Clintonová
- Bush vybídl Turecko a Irák k dialogu za účelem vyřešení kurdského problému
- Klause pobízel senátor Novotný k duelu se Švejnarem, prezident výzvu nepřijal
- Topolánek nevyloučil školné ještě za této vlády, ovšem zelení jsou tuze proti
- Vláda schválila záruku za olympiádu, nejde prý ale o finanční garance
- Vláda vyslovila souhlas s Langrovou novelou zákona o silniční dani
- ÚS rozhodne o reformě nejdřív v půlce roku, zopakoval Rychetský
- Švejnar zahájil turné po ČR návštěvou Zlína a Kroměříže
- Počasí v Praze: oblačno až zataženo, nemrzlo
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: O nás bez nás
Předseda Senátu Přemysl Sobotka má stoprocentní pravdu, když upozorňoval republikánského senátora Mel Martineze, který je v Praze na návštěvě kvůli zamýšlenému radaru, že "že jsme citliví na jednání, které by se dalo charakterizovat jako o nás bez nás". Když kdysi Rusové i nás instalovali svoje atomové rakety, odbylo se to stoprocentně bez nás a žádného tehdejšího předsedu MNV by nenapadlo špitnout. Což není argument proto, aby dnes drželi hubu. Také předseda zahraničního výboru Richard Sequens hovořil s Martinezem rozumně, když mu zdůrazňoval, že "je důležité, aby významní členové NATO začali štít aktivně podporovat, aby změnili svůj "neutrální" postoj."
On ten neutrální postoj taky hodně vyplývá z historických zkušeností. Kanada napadena nikdy nebyla a dost dobře napadena být nemůže, takže její luxusní odmítnutí raketového deštníku je snadno pochopitelné. Takový Izrael napaden Husajnovými raketami byl a sestřeloval je pomocí Patriotů, takže tam se asi o účelnosti nebo neúčelnosti nějakých deštníků nediskutuje. Ostatně bombardování malými raketami je tam na denním pořádku.Nicméně ten pocit "o nás bez nás" mám taky. Když kupříkladu vidím, jak přibývají "protiradarové" billboardy podél dálnic. Proboha, kdo tohle financuje? Já si tedy myslím, že vím, kdo to financuje. Rusko, tehdy Sovětský svaz, financovalo "protijaderné hnutí" na Západě (velmi se v něm angažoval Jan Kavan) a heslo "ne jaderné hrozbě" bylo v určitých kruzích stejně zapalující, jako dnešní "ne základnám". Rusové tenkrát "neprošli" (to je taky hezký obrat z komunistické hantýrky), nicméně chuť neztratili. A zaměřili se na zemi, která jim už jednou díky přičinlivému úsilí českých rozumbradů spadla do klína i se svým průmyslovým a vědeckým potenciálem. Proč to nezkusit podruhé?
Tahle bitva "o nás bez nás" se teď odehrává i podél dálnice D1...Výstava fotek Krbová, Neff, Šilha, Svatoš, Vepřek
Od 6. ledna visí v galerii Svatošova nakladatelství v Budějovické ulici č. 55 v Praze. Fotky byly pořízeny loni v létě v Keňi. Kdybyste se chtěli na výstavu podívat, tady je mapa, kde to je.PSÍ PŘÍHODY: Co si Iris brání
Se svými dvaceti kily, něžným stiskem čelistí a bílou srstí toho moc náš pointer Iris moc neubrání. K té srsti, zdá se, že mezi psy to platí tak trochu, jako ve starých kovbojkách, kde hodní měli bílé klobouky na hlavě a zlí černé: ti bílí psi jsou nějak hodnější než černí. Známe tu v okolí několik bílých nebo hodně světlých pejsků - jeden bydlí právě naproti přes ulici, a všichni jsou vysloveně přátelští. I když i v těch bílých a černých kloboucích je výjimka - vzpomínám na jediného psa, ze kterého míval můj rváč Bart respekt, ačkoli se s ním nikdy neutkal, a to byl bílý pes, čtenáři starších vydání Psa si možní vzpomenou na Bílého fantoma. Ale to byla opravdu výjimka.
Takže k tomu bránění. Iris vrčí a vyjíždí na kteréhokoli psa, který jde kolem našeho domu. Její teritorium, to je celá ulice přímo před naším domem a taky před domem sousedů zleva i zprava. Tudy cizí pes prostě jít nesmí, bílý jako černý, pokud nechce vyvolat její nevraživost. No a pak samozřejmě je krajně nežádoucí, aby se některý pes, bílý jako černý, nějak moc ochomejtal kolem mně nebo Ljuby. Takový zásah do majetkových práv si Irda nenechá líbit. Naposledy, tedy včera, na to narazil jeden moc roztomilý bílý pejsek. Ne snad, že by vznikla rvačka, to ne, ale vrčení nastalo převeliké.
Majetnické vztahy jsou zřejmě v přírodě velmi hluboce zakódovány.