ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Ideální stav
Poobědvali a s ničím novým nepřišli. Kdo a kde? Na zámku v Lánech poobědvali prezident republiky Klaus a premiér v demisi Topolánek. Ono to vypadá, že naše politika konečně dosáhla ideálního stavu: nikdo za nic nemůže a nikdo za nic není tudíž zodpovědný. Prezident nemůže za to, jakou vládu mu Topolánek předložil a ta vláda se mu nelíbí a změnit to nemůže, protože nemáme prezidentský systém. Topolánek za to taky nemůže, protože ho do koalice donutily okolnosti a vláda se mu taky nelíbí, ale co se dá dělat. No a okolnosti jsou takové, jak je načrtli voliči. Tak sláva, takhle to může trvat ještě dlouho - a občané protestovat nebudou, protože vládu k ničemu nepotřebují. ODS v předvolební kampani slibovala redukci státní moci a píše o tom v "sedmi statečných reformách". Hezky by se to poslouchalo, nebýt vzpomínky na to, jak masivně se rozrostla státní mašinérie v porevolučních dobách, kdy měla ODS největší díl vládní - tehdy ještě - odpovědnosti. S trochou fantazie si představíme, že tenhle stav potrvá až do dalších řádných voleb. Anebo do doby, až se ekonomické kyvadlo zhoupne a současná konjunktura ustane. Ta konjunktura, která dala šanci na ozdravění státního hospodářství. Jakmile se lidem začne špatně dařit a nezaměstnanost se stane skutečným problémem a už nebude převážně jen způsobem života na úkor pracovitých daně platících občanů, pak se začnou sakra zajímat o politiku. Obvykle tak, že si vyvolí největšího gaunera, který bude právě po ruce. A současní "lídři" si budou (v krajním případě v exilu) vyčítat, který z nich to zavinil.

JAK ŽIVOT JDE: Vzpomínky na Vánoce
Jsme až po uši ve všedním běhu dnů a čerta záleží na tom, zda je rok nový nebo starý. Ale na Vánoce vzpomínat můžeme. Zvláště pak na historky úsměvné - jako když jsme byli na návštěvě a paní domu si stěžovala, že se jí letos cukroví nepodařilo.
Tak vznikla ta hra.
"To je skutečně odporný vanilkový rohlíček, můžu si vzít ještě jeden?"
"Vem si," říká druhý účastník hry. "Ale ochutnej ještě tenhle odpuzující perníček a nezapomeň na ten nechutný úl s mimořádně hnusným vanilkovým nadíváním!"
A tak dál. Cukroví bylo skvělé a s hrou na "hnusný cukroví" bylo ještě lepší.
Nám se doma cukroví podařilo a to byla částečně chyba. Což chápe každý, kdo kdy ujídal spálené vanilkové rohlíčky. Letos jsem neměl šanci.

Vyšel Rock mého života

Těsně před Vánoci, tak šikovně, aby se kniha dala distribuovat jen s nasazením života a za hojného chrlení krve, mi vyšla gniha, román Rock mého života.

Tady je její obálka, na kliknutí ji uvidíte větší, kdybyste chtěli vidět i celý přebal s povídáním, ta ten by byl k disposici zde.

Ta kniha navazuje na Měsíc mého života, román, který jsem psal před dvaceti lety (na jaře má vyjít znovu). Odehrává se na Měsíci a jeho hlavní hrdinové jsou dva starožitníci Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, jakož i Kubova přítelkyně Su Wang Li. Ta knížka je detektývka, takže: hned na začátku je zavražděn Elvis Presley (proto se kniha jmenuje, jak se jmenuje. Elvis, jak jistě víte, nezemřel, jeho smrt byla toliko fingovaná. Všechny svoje veliké peníze které kdy vydělal a vydělává a ještě vydělá dává do soukromého kosmického výázkumu a až se lidi zase začnou obracet k Měsíci, protože je tady na Zemi bude všechno pěkně srát, celá ta neoviktoriánská morálka se svým politicky korektním pokrytectvím a všechna ta buzerace a ideologická ensnášenlivost a zelené tajtrlíkování, všechny ty žvásty a omezení a zakázané technologie, budou moc rádi, že se odstěhují na Lunu, kde založí habitaty, jako je Arkádie, dějiště mého románu. No a Elvis tam bude samozřejmě taky a někdo ho hned na začátku knihy odpraví a kdo to byl? Kdybych to vyzradil, byl bysem blbec a ne autor dedektývky. Časem vám o té gníze povím víc. Zatím jen tolik, že ji vydala Mladá fronta a za 212 kaček se dá koupit v jejím Book café, a taky v knihkupectví, samozřejmě, v každém lepším knihkupectví, z čehož plyne, že ta knihkupectí, kde ji nemají, jsou ty horší a příště tam nechoďte.

A ještě něco.
V archivu jsem vyšťoural staré verze Rocku, jak jsem je psal v létech 1997 a 1998. Třeba by to mohlo někoho zajímat, mrkněte se na spodní část stránky věnované psaní.