|
Náboženství ET
I u nás na Zemi existuje mnoho náboženských systémů, z nichž některé nemají vyjma víry v nadpřirozenou bytost vládnoucí světu nic společného. Jak tedy bude vypadat náboženství ET? Je jisté, že náboženství ET bude vycházet především z jejich pojetí vesmíru. Toto pojetí bude pochopitelně závislé na fyziologii jedinců a na způsobu života celé populace ET. Proto je třeba si představit, jak vlastně vypadají a jaký je jejich životní cyklus:
1. Jsou nám podobní
Pokud budou ET podobní lidem, je velmi pravděpodobné, že jejich náboženství bude připomínat některé z našich věrouk. Je také velmi reálná šance na existenci mnoha od sebe odlišných systémů, ovlivněných podnebím a historickým vývojem stejně jako na Zemi. Pokud se bude jednat o civilizaci vyspělejší než je naše, je pravděpodobné, že už dospěla k vyrovnání se s těmito rozdíly, případně, že objevila jejich sjednocující prvek, který by odstranil případné náboženské konflikty, dosud na Zemi běžné. Od takové civilizace by se mohli naši náboženští vůdci mnohému naučit.
V opačném případě by se taková civilizace mohla nacházet ve stavu neustávajících náboženských válek, což by při kontaktu s lidmi mohlo vést ke dvěma závěrům: buď by se mohli poučit z naší vlastní historie a najít tak cestu k řešení vlastní krize. Druhá možnost se mi zdá pravděpodobnější. ET budou naši kulturu chápat jako další nepřátelský ideologický vliv a přirozeně se budou snažit eliminovat jeho zdroj, čili nás. Příkladem budiž reakce domorodců na příchod křesťanských misionářů v pozemské minulosti, ti se ovšem spokojili pouze se zabíjením misionářům a nikdy se nepokusili napadnout přímo Evropu. Radikálnější reakce, zvláště u civilizace schopné cestovat vesmírem by byla válečná akce přímo proti Zemi, tzv. svatá válka.
Další variantou by byl absolutní atheismus ET, ale ten by byl pravděpodobně možný jen u druhu, který je absolutně soběstačný a závislý pouze sám na sobě, tento druh by se patrně zabýval jen čistě pragmatickými otázkami. V tomto případě by ale náboženství bylo jen jedním z mnoha bodů, na kterých by se naše civilizace neshodly, další by byly například pojetí filozofie, morálky, práv jednotlivců atd. Navíc by taková společnost myslela hlavně na vlastní prospěch a nás by snášela jen do té doby, pokud by z nás měla nějaký užitek, nebo dokud bychom pro ni nepředstavovali hrozbu.
2. Žijí v rojích
Pro organismy žijící v rojích, nebo podobných útvarech je podle mě otázka náboženství zbytečná, pokud by jedinci neměli alespoň částečné vědomí vlastní identity. Potom by se jednalo asi o nějaký druh monoteismu založeného na uctívání roje jako nejvyšší entity. Pro takovou víru by byla typická absolutní oddanost roji, hraničící až s fanatickou věrností, kterou by záviděl i bin Ládin.
Pokud inteligence roje byla skupinová, mohli by se jednotlivci, sami o sobě velmi málo inteligentní, klanět právě celku, ale v tomto případě by se už nejednalo o skutečné náboženství. Ovšem celý roj, hlavně pokud by stále závisel na přírodních podmínkách, by si asi nějakou formu víry jistě vypěstoval. Jednalo by se asi o víru podobnou té, kterou popsal G. R. R. Martin v Písečnících, ale pravděpodobně vzývající nějaké univerzální božstvo, nebo spíše božstva, protože pro roj by bylo asi nepředstavitelné, že může existovat jeden bůh. Tato božstva by pochopitelně neměla žádné individuální rysy jako v lidském polyteismu, ale vystupovala by vždy společně, stejně jako roj.
Paradoxem, je, že s rojem, jehož členové, by neměli téměř žádnou individuální inteligenci, bychom si patrně rozuměli lépe, než s inteligentními jedinci, existenčně závislými na roji. Ti by totiž asi nikdy nedokázali pochopit lidskou individualitu a patrně, by i odsoudili naše náboženské systémy, kterým jde všem hlavně o spásu, či blaho jedince. Naproti tomu roj jako jediná osobnost by tuto víru přijal asi lépe, protože nijak nekoliduje s jeho chápáním. V tomto případě by asi dělalo největší rozlišení pojmu jednotlivec, neboť osobnost roje by tvořily stovky jedinců bez identity, zatímco u lidí je tomu jinak.
3.Bytosti nemající klasické fyzické rysy
Tím myslím například těla na bázi rostlin, či hub, i když si nedokážu představit, k čemu by jim byla inteligence. Samotné duševní pochody takových bytostí by byly mimo naše chápání, tím hůř se dá představit jejich náboženství (kdo ví, v co věřil Solaris?), pokud by nějaké vůbec měly. Tyto formy života by navíc byly velmi dlouhověké a velmi odolné proti zničení, jejich duševní pochody by trvaly mnohem delší dobu, než u lidí, navíc by určitě vnímaly vesmír zcela odlišně. Myslím, že jediným možným náboženstvím by byla víra v dokonalý neměnný kosmický řád, nebo něco podobného, protože tyto bytosti by pravděpodobně nedokázaly představit jakékoliv dynamické jevy. V tom případě, by chápaly člověka jako něco naprosto nepřirozeného, rozumem řízenou katastrofu vymykající se jakémukoliv chápání a celému jejich názoru na uspořádání vesmíru. Pokud by věřily na neměnný řád, inteligentní živočichové by pro ně museli být přímo vyslanci pekla, nebo by takové setkání mohlo zcela zničit jejich kulturu, pokud by vůbec nějakou vypěstovaly.
Ondřej Šimon SimonOndrej@seznam.cz
|