Jaký je účel živé přírody ?

Význam přírody a člověka ve Vesmíru lidé vnímají logicky příliš subjektivně.
Podívejme se na to myšlením někoho kdo žije 100 miliard let a nebo věčně. Od velkého třesku, kdy se začaly formovat galaxie, hvězdy a planety uplynulo cca 20 miliard let než nastaly podmínky pro biologický život na Zemi. Přibližně 1 miliardu let se vyvíjel život až k člověku, který zastavil u svého druhu evoluci. Slunce bude na Zemi přijatelně svítit ještě asi 5 miliard let pak ji v podstatě pohltí. Ten okolní vesmírný prostor bude ještě pár set miliard existovat než se zhroutí. Vzhledem k cyklickému opakování je doba existence biologické přírody vzhledem k Vesmíru kolem 1%.
Co je to vlastně ta příroda, kterou ekologové různě řeší. Půda na zemském povrchu je vlastně smetiště. Jsou to mrtvoly živočichů rostlin a zvířat smíchané s prachem a pískem. Biologická příroda nedělá nic jiného než, že přeměňuje, nebo lépe chemicky a mechaniky propojuje původní prvky a sloučeniny vzniklé geologicky. Z tohoto pohledu, například při srovnání s Marsem, jsme my a ta naše příroda zkorodovali povrch Země. Lehce jsme pokryli její povrch vrstvou hlíny. Ta vrstva (biosféra) je tak tenká, že ji lze s vesmírnou nadsázkou otřít hadrem.
Lidé se usilovně snaží dále vrstvit "hlínu" na povrchu Země a někteří si mohou myslet, že je to někomu užitečné. Pokud si pro tu "hlínu" nikdo do pěti miliard let nepřijede, přemění ji Slunce svým žárem zase zpátky na jednoduší hmotu. Když například člověk "zničí přírodu" bude výsledkem pouze tenčí vrstva hlíny.
Co z toho plyne?
Buď jsme inteligentními hlínotvorci, nebo se musíme přeměnit v něco jiného. Nevylučuji však že se mezi lidmi (s biologickým tělem) najdou i hlinotvorní nadšenci, kteří budou chtít hlinit i na dalších planetách.

Ivo Vašíček virezerva@seznam.cz