ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Registrované parlamentní kejkle
Už sama procedura hlasování o zákonu o registrovaném partnerství dokazuje ošidnost celé věci: ať se kdo na návrh dívá z jaké strany chce, musí připustit, že jde o zákon průlomový a vpravdě revoluční. Přitom i procedura závisela o pověstný vous, který má jméno Pavel Hojda. Díky tomu, že tento poslanec na poslední chvíli prohlásil, že se spletl a špatně hlasoval, dosáhli sociální demokraté odkladu definitivního hlasování na středu. Proč je středa lepší než úterý? Protože se vrátí dosud nemocný Robert Kopecký a z ciziny přijede Miloš Melčák a tito dva poslanci by mohli chybět do požadované většiny 101 hlasů. Kdyby se poslanec Hojda nespletl a dokázal se trefit správně nebo se nerozmyslel nebo kdovíjaktobylo, hlasování mohlo být dnes a s výsledkem nejistým, nemá cenu o něm spekulovat.

Už tento odklad je manipulační procedura a politická hra. Je správné, že se o takto důležitý zákon hraje? Není smutné a zároveň alarmující, že se má o zákonu, kde jde o zásadní změnu pohledu na rodinu a rodinné právo, rozhodovat většinou tak těsnou, že záleží na tom, jestli má nebo nemá někdo chřipku nebo je nebo není někdo v zahraničí? A jestli někdo správně sáhnul na tlačítko nebo ne?
Kdyby ze zákona o registrovaném partnerství vypadl moment sexu - a mělo jít o zákon upravující vztahy mezi lidmi, kteří mají k sobě nadstandardní vazbu a pečují o sobě, zákon by byl pravděpodobně už dávno přijat. O zákonu o registrovaném partnerství se skoro nediskutovalo, protože odpůrce nebo aspoň pochybovač má hned na sobě nálepku zpátečníka. Vojtěch Kment, který zde zveřejnil včera seriózní a na faktech a nezaujatém přemýšlení založenou studii, byl okamžitě označen za rasistu, sexistu, nacistu a komunistu gottwaldovského typu. Sporadické byly hlasy těch, kdo navrhovali řešení, jež by stoprocentně vyšlo vstříc deklarovaným požadavkům homosexuální lobby: ta si přeje mít určitá jasně vyjmenovaná práva - získat informace v nemoci, možnost odmítnout svědectví, dědictví, právo na byt a podobně. Jsou to práva rozumná a není důvod, proč jim nevyhovět. Zároveň ale není žádný rozumný důvod, proč taková práva spojovat s tím, kdo a jak a s kým sexuálně žije. Dobrovolný sex nad právně danou věkovou hranicí je privátní věc každého jedince. Registrované partnerství by tedy nemělo být vázáno na sexuální orientaci, nýbrž jen na specifickou vazbu dvou (případně více- to je jistě diskutabilní) jedinců.
Takže znovu, opakuji, a odmítám nadávky ve smyslu "rasismu, sexismu, fašismu a komunismu": registrované partnerství ano, ale pro všechny. Pokud bude jen pro homosexuály, pak budou diskriminováni ti, kdo by si takový zákon přáli a nebude jim dostupný, jelikož bude určen jen pro privilegovanou homosexuální komunitu. Kdyby byl pro všechny, byl by samozřejmě i pro homosexuály a vyšel by vstříc všem jejich deklarovaným přáním - a zde lze říci: adopce dětí, proč ne? Ale pro všechny stejně.
Takto pojatý zákon o registrovaném partnerství by byl jistě průchodnější a nemusely by se kolem něho dělat kejkle a politické triky. Jenže by neměl to kouzlo politické korektnosti, kouzlo podporování čehokoli, co samo sebe prohlásí za diskriminovanou menšinu. Jestliže ve středu zákon projde, navždy ponese punc zákona, který byl protlačen pomocí triků zákonodárným procesem.
Ostatně soudím, že právě tento zákon by měl být podroben všelidovému hlasování. Nahlas to ale říkat nebudu, nebo mě přátelé pravdy a lásky ukamenují.