ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Přejeme veselé Vánoce
Vánoce jsou veselé, mimo jiné i proto, že se udělalo teplo a nejsou žádné mimořádné problémy na silnicích. Před krátkou dobou, když nasněžilo pět centimetrů sněhu, byla ochromena doprava na dálnici D1.
Snad to byl poslední impuls, kapka do poháru vody. A co se stalo?
Ministr dopravy Šimonovský s policejním prezidentem Husákem vymysleli, že v případě kalamity na dálnici D1 nechají odsunout kamiony do odstavného pruhu. To je skvělá zpráva a byla by ještě skvělejší, kdybychom se dozvěděli, jak konkrétně to chtějí oba pánové technicky zařídit. Jak se mají kamiony, které zastaví, až se zase jeden z jejich kolegů s přetíženým kamionem se sjetými gumami vymázne, jak se mají odsunout tyto čtyřicetitunové kolosy na stranu? Možná, že ministr Šimonovský zavolá Harryho Pottera s jeho kouzelným proutkem. Bez něho se tento geniální nápad asi nedá realizovat. Však traky si pánové byli vědomi ošidnosti nápadu a oznámili veřejnosti, že budou jeho realizaci studovat v Rakousku a Německu.
Doporučil bych, co mají studovat v Rakousku a Německu: především dokonalou infrastrukturu, opravuji: není dokonalá, protože se stále doplňuje a rozvíjí. Po více než čtyřicetileté praxi za volantem mám důvody k domněnce, že idea "odstavování kamionů v případě kalamity" je v našich podmínkách totální nesmysl, zhola neproveditelný: to jako na signál modré světlice všechny kamiony roztažené na 200 km dlouhé dálnici zastaví na odstavné pruhu? Co když tam nebude místo? Kdo jim to řekne? Po rádiu? Co když ho nebudou mít zapnuté?

Dálnice D1 je mlýnek na maso. Bezprostřední nápravu by mohly zjednat nové podmínky pro firmy, které se pidlají s opravami dálnice. Je na nich vidět, že jejich zaměstnavatelem či objednavatelem je stát, reprezentovaný lhostejnými, v horším případě uplacenými úředníky, kterým je jedno, jak dlouho bude oprava trvat a kolik bude stát. Přitom každý její den stojí vyčíslitelné ekonomické ztráty, v horším případě zdraví lidí a lidské životy. A zásadní zmírnění by mohlo způsobit dokončení hradecké dálnice. Myslím, že termín 2008 až 2009 je technicky realizovatelný.

Takže jsme se zasmáli - a to je signál, že jsou opravdu Veselé Vánoce. A já vám je přeju.

RODINA A PŘÁTELÉ: Vánoční příběh tentokrát policejní
Nechal jsem si zarámovat několik obrázků. Rámařství je v centru města a samozřejmě, že se tam nedá zaparkovat. Takže jsem se s panem rámařem domluvil, že zaplatím, on mi obrazy zabalí, já přijedu, zastavím na chodníku - budu tam jen minutu - přepravím balík a odjedu.
OK, dohodnuto. Zaplaceno. Jdu pro auto, přijíždím. Někdo mi zavolá na mobil. A sakra, na chodníku, kde jsem chtěl auto odložit na minutu, stojí dva policajti. Jedu tedy dál, otočím to a zastavím v druhém pruhu přímo před rámařstvím, vyskočím a běžím k policajtům.
"Pánové, nechte mě tu naložit obrázky!" prosím je.
"Což o to, necháme, ale co uděláme s tím telefonováním za jízdy?"
"Odpusťte mi pokutu jako dárek k Ježíšku," mám nápad. Oni souhlasí. Vběhnu do rámařství, popadnu balík, vyběhnu, naložím, odjíždím, otočím a znovu jedu kolem policajtů.
Přibrzdil jsem a volal na ně:
"Děkuju! A přeju vám šťastný a veselý!"
"Co vo to," řekli policajti. "Šťastný a veselý celkem jsou. Ale vopravdu budou, až si rozsvítíte světla!"
Takže znovu, přeju šťastné a veselé policajtům, těm hodným i všem ostatním a vůbec všem lidem dobré vůle.

PSÍ PŘÍHODY: Vánoce na blátě
Už to tak vypadá, že budou vánoce na blátě a pejskové tedy budou taky na blátě. e vším všudy. Se všemi čtyřmi tlapkami na blátě. Reakce na bláto je u obou pejsků rozdílná. Bart si nechává tlapy čistit a temně u toho vrčí. Ano, prosím rozumprdy, aby mi neradili, vím, že v kynologických knížkách je na straně jedna napsáno, že nesmím dopustit, aby na mě pes vrčel, Bart to dělá při každém mytí tlapek už deset a čtvrt roku a je to součást hry a nebudu to měnit.

Iris nevrčí. Ona stojí a tváří s e jak svaté umučení. Kýbl je metr daleko.
"Udělej krok, Iris!"
Neudělá. Je jako socha na Karlově mostě.
Musím ten kýbl popadnout, přitáhnout a strčit jí do něho tlapu a pak ho zas posunout a takhle ji - sošnou - obkýblovat, abych ji mohl odbahnit.
Je mi to nepochopitelné, protože venku je bláto, ale sakra studené bláto a v kýblu je teplá voda a sám bych uvítal, kdybych svoje tlapky mohl v horké vodě smočit.
Iris to ale bere jako křivdu.
Ljuba by ale brala jako křivdu, kdyby na podlaze byly blátivé psí ťápoty.