RODINA A PŘÁTELÉ: Jaký to úžas, ono to jde!
Ve čtvrtek jsem se zde vyjadřoval skepticky o opravě silnice z Dolních Břežan přes Ohrobec na Zvoli. Skepse nebyla namístě. Silnice je skoro hotova! Přitom vše začalo tak slibně, jak jsme zvyklí - silnici uzavřeli, na nic neupozornili, nasázeli cedule "zákaz vjezdu" a noční krajina byla najednou plná bloudících automobilů. Objížďku ale vyznačili hned druhý den a dnes, tedy v neděli večer, kdy tyto řádky píšu, je silnice z větší části hotová, má výborný, hladký povrch. Není to tedy nějaké trapné záplatování, které v zimě vezme za své.
"Je to dobrý, zřejmě tady s námi někde bydlí nějaký papaláš," komentovala Ljuba.
Papaláš nepapaláš, rychlost, s jakou se to všechno odehrálo, je velmi příjemná a udivující. Vždyť ty šílené silnice, po jakých jezdíme, je jeden z nejhnusnějších pozůstatků minulé doby. Není pravda, co slýchám, že "dřív byly silnice lepší". Byly přinejmenším stejné, neřku-li horší. Ale dobré ty dnešní silnice nejsou. Nedovedu si to vysvětlit jinak, než nějakou pekelnou korupcí, že prostě jsou úřady propojené se stavebními organizacemi. Tak například před časem opravovali Jeremiášovu ulici ("tam u nás", je to dvouproudovka, dosti důležitá komunikace, torzo jedné z četných dopravních koncepcí, která snad jednou někdy bude nějak obnovena nebo modifikována. Zkrátka, je to rychlostní komunikace, opravili ji a za půl roku to bylo horší, než před tím. Bez korupce si nedovedu představit, že by bylo něco takového možné.
Zpět k té naší silničce rozhodně "ne-rychlostního"typu. Přál bych si, aby vydržela - a pokud na ni ještě namalují dělicí čáru a pruhy na krajnicích, budu v sedmém nebi.
Nejen já.

PSÍ PŘÍHODY: Další zlepšení na Mrázovce
Bart mě zavedl do spodní části kopce Mrázovka. Vzniká tam moc hezký park. Práce trvají už nejmíň dva, tři roky. A teď přibyla další atrakce. Bartovi se moc líbila - a to jsme tam byli sami, atrakci ještě neobjevily žádné děti!
Je to konstrukce z tlustých trubek, dole to má čtyři opěrné body, uprostřed je obvod rozdělen na osm dílů a nahoře je zase pyramida - čtyři v obvodu a špička. A je to propojeno sítí lan. Dětičky do toho vlezou a dovedu si představit, že se tam budou houpat a prolézat a nic se jim nemůže stát - nemají kam propadnout, leda ze spodního patra a to spadnou z půlmetrové výšky do písku.
Bart na to hleděl užasle. Tohle ještě na Mrázovce nebylo. Jistě by chtěl vyzkoušet svými zuby odolnost lan, která tam jsou vpletená. Tomu se mi podařilo celkem snadno zabránit. Ovšem až tam budou dětičky, budu muset Barta držet opravdu nakrátko. Mohl by do hry vnést míru neklidu, jaká je naprosto nežádoucí.