RODINA A PŘÁTELÉ: Přece jenom Podger!
Včera jsem tu psal o IKEA a o tom, jak jsem montoval knihovny. Chvástal jsem se, že nebude žádná podgerovská historka o hňupovi, který pokazil, na co sáhnul. Vždyť jsem ty police smontoval OK! Tedy, myslel jsem si, že jsem je smontoval OK. Než přišla Ljuba.

Ony totiž ty police jsou trochu jako Porthosův parádní pás, jak o tom píše Dumas ve Třech mušketýrech. To co je vidět je huj a pak je něco jiného vzadu, co vidět není.Takže každé to prkénko má pohledovou stranu (výjimečně dvě pohledové strany), ale tam, kam oko pozorovatelovo zaručeně nepohlédne, je povrch - neříkám že odpudivý, ale rozhodně ne tak vyfešákovaný, jako na té pohledové straně.

Abych si dodal ještě větší punc Podgera, tedy hňupa, který zkazí, na co sáhne, pak dodám, že IKEA znám léta, montoval jsem už spoustu kusů nábytku, polic, skříní, židlí, stolů za ta léta, takže vím,jak to chodí. I tentokrát jsem to věděl adával jsem si pozor.
Montoval jsem včera čtyři police. Jendu rohovou a tři rovné. Ta rohová byla ta, která přilákala pozornost mé vzácné přítelkyně.
Takže jsem rohovou polici znovu rozebral a složil, napodruhé už správně.
Když to bylo hotovo, přišla Ljuba znovu a prozkoumala ty rovné police. Jedna byla správně.
"No," chlácholila mě, "byl jsi úspěšný padesát na padesát!"
Ta dobrá duše započítala do úspěšných i tu rohovou polici!
Hm. Zítra, tedy ve středu, přivezou z IKEA další skříně. Jsem ale pevně odhodlaný vám už žádnou podgerovskou historku neposkytnout.

PSÍ PŘÍHODY: Iris na stavbě
Bydlíme na stavbě. Tedy, bydlíme v hotovém domě, ale ze tří stran nás obklopuje stavba. Mně a Ljubě se to nelíbí, Iris ano. Pro nás je stavba otrava, kravál, prach, konce nevidět, jen konce vyčleněných peněz na rozpočet. A Iris?
Ta je nadšená. Kolem nás se míhají zajímaví pánové (jak já se těším, až nastane den a podívám se z okna a neuvidím žádného zajímavého pána!). Pánové sice lomozí a to se Iris nelíbí, ale také usedají a svačí.Musí svačit. Dělají těžkou práci a kdyby nesvačili, padali by jak mouchy. Takže svačí a nechávají kolem sebe slupky od salámu a kosti a konzervy.

Iris ovšem na ně má i výchovný vliv. Takový pes, to je živel podobný oceánu. Jakmile jste na lodi na moři, všechno musíte mít pod kontrolou a dohledem, jinak šup, spadne to do vody a už to neuvidíte. Na stavbě, pokud jste zedník milující chleba se špekem, mějte chleba se špekem někde, kam Iris nedosáhne. Jinak šup a je po špeku, chleba přijde na řadu později. Vyzkoušeno.

Zdaleka ne všechno na stavbě voní. Například věc zvaná penetrace, černá tekutina, kterou se napouští beton před tím, než se na něj přivaří izolační vrstva. Čekal bych, že se penetrace nebude Iris líbit a vskutku, nelíbí.
Že ale bude Iris s oblibou ležet na čerstvě přivařeném černém izolačním papíru (nebo co to je), to mě věru překvapuje.