RODINA A PŘÁTELÉ: Patentní šroubečky z IKEA
IKEA je obchod a výrobce najednou - obchod a výrobce nábytku. Netvrdím, že máme všechno od IKEA, ale je pravda, že leccos ano. Dnes jsem byl nakupovat knihovny. Knihy se - jak známo - množí dělením a je třeba je někam umístit.

IKEA prodává nábytek v rozloženém stavu. Nedělá mi to žádné problémy - nečekejte příhodu ve stylu "strýc Podger sestavuje knihovnu". Naopak, uvažoval jsem při sestavování o tom, jak asi ten systém vznikl. Kdy někdo přišel jako první - do nábytkářské firmy - a řekl:
"Pánové, my budeme dodávat lidem rozebraný nábytek s návodem, se šroubečky, v placaté krabici, ať si ho odvezou a doma sestaví sami."
Jaká bouře nevole, možná i smích, rozhodně odpor byl odpovědí! Lidi jsou nešikovní (jsou). Lidi jsou líní (jsou). Lidi nenávidí návody (nenávidí). Lidi nemají verkcajk (nemají). Pokud ho mají, nedovedou s ním zacházet (nedovedou).
A přece IKEA dodává nábytek v placatých krabicích a lidi ho kupují a sestavují a bydlí v něm.

Taky mě zajímá, že vždycky návod odpovídá realitě. Já zažil mnoho napodobenin IKRA. Díry nepasovaly, spoje nedržely. Do obývacího pokoje jsme si koupili křesílka dovezená odkudsi z Tramtárie, zrobená z nějakých exotických prutů. Vypadá náramně. Bylo k němu třeba přišroubovat nohy. Otočil jsem ho spodkem vzhůru - a ono je to stlučené hřebíky dohromady a šroub na matku nepasuje!
Nestěžuju si, vůbec ne. Jen si tak říkám, že vlastně i to, že šroub pasuje na matici, je velmi nesamozřejmé a je třeba si toho vážit, když to náhodou (nebo nenáhodu) pasuje.

PSÍ PŘÍHODY:Seznamujeme se s pejsky
Bydlíme ve Zvoli už deset dní. Za tu dobu jsme poznali už spoustu lidí a taky spuostu pejsků. Když se tak na ty pejsky dívám, myslím na to, jak na ně bude nahlížet Bart, až sem přijde.
Jeden je jasný. Hora svalů, pán ho má na horolezeckém laně. Bílý pes s černou náplastí na oku. Na Irdu je náramně zvědavý a zvědavost projevuje tím, že že pán za ním vlaje jako prádlo ve vichřici. Mám pocit, že k němu promlouvá italsky. Přiznám, že mě nikdy nenapadlo na Barta mluvit italsky. Třeba by to pomohlo. Problém je v tom, že italsky umím "mama mia" a nejsem si jist, zdali by to účinkovalo dokonale uklidňujícím dojmem.
Druhý extrém jsme zažili dnes. Vraceli jsme se z procházky a Iris někde opisovala svoje kilometrové kruhy v louce, která se táhne mezi Zvolí a Březovou: svých deset, dvacet kilometrů během půl hodiny Iris potřebuje naběhat, jinak si myslí,že se nikde nebylo. Potkali jsme nějaké lidi. Viděl jsme už z dálky, že vedou nějakého hodně malého pejska. Když se přiblížili, viděl jsem že je to hodně hodně malý pejsek. No a na vzdálenost pěti metrů mi došlo, že to je kočka, na vodítku, na kšírách.
Velmi jsme si přáli, aby Irda byla kilometr daleko. A co Bart, až potkáme kočku na provázku?
No, Bart bude taky na horolezeckém laně, takže se mohu dívat do budoucna s důvěrou, třebaže budoucnost je poznamenána horami svalů s náplastí na oku a kočkami na provázku. sa.