• Virus HIV, který způsobuje AIDS, pravděpodobně ztrácí na síle
• NSZ Benešová byla odvolána, funkcí byla pověřena žalobkyně Vesecká
• Benešová tvrdí, že ve sporech s ministrem Němcem nedostala šanci se obhájit
• Paroubek dohodl s KSČM (nikoliv s KDU či ODS) vyšetřovací komisi k Unipetrolu
• Vláda schválila zvýšení penzí o 4,9 %, náklady si vyžádají ročně 12 GKč navíc
• Oblíbenost politiků dle CVVM: Paroubek, B. Sobotka, Topolánek, Bém
• Stát prodá Severočeské doly za 9 GKč ČEZu
• Počasí v Praze: oblačno s přeháňkami
  
  

ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Výprask pavím perem
Po Meinlovi Ahold! Masné výrobky prošlé dva až čtyři měsíce našli obchodní inspektoři v Hypernově v Čestlicích. Ta se stala chrámem, jakýmsi Svatým kopečkem konzumu, s permanentním procesím, které se tam táhne sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Teď se poutníci dozvídají, že to v jejich chrámu doslova smrdí a mohou se domýšlet, co všechno bylo vymácháno v hypermanganu a na čem všem jsou falešné nálepky.

Svatý kopeček konzumu nezpustne, poutníci ho neopustí. Chrámům se nikdy nic nestalo, když se věřící dozvěděli, co nepravého se děje v sakristii. Ahold se bát nemusí. Prošly mu manipulace v Albertu v Budějovické ulici v Praze a neuškodily mu myši v jindřichohradecké Hypernově. Magická slova jako je „sleva“ a „akce“ a „výprodej“ zbavují věřící soudnosti. Rádi odpustí a budou putovat dál.

Ovšem to je jen jeden, možná až magický důvod. Druhý je věcnější. Statisícová pokuta je pro firmu jako je Ahold asi takový trest, jako je pětistovka za rychlou jízdu trest pro majitele zbrusu nového ferrari. Je to výprask pavím perem. A karabáč? Kdepak jemu je začátek a konec!

RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Pád Berlína
Do vyprávění o době mého dětství zabloudil tento příspěvek celkem náhodou. Získal jsem na dvou DVD film Pád Berlína, který jsem viděl jako malý kluk a od té doby nikdy. Do vyprávění o době mého dětství zabloudil tento příspěvek celkem náhodou. Získal jsem na dvou DVD film Pád Berlína, který jsem viděl jako malý kluk a od té doby nikdy. Byl to zřejmě nejprestižnější projekt pozdně stalinské filmové kinematografie. Jeho děj je obsažen v titulku. Po smrti Stalinově byl prý upraven a vystříhán, aby v něm Stalin nebyl. Tak tohle si nedovedu představit už vůbec: film pojímá světovou válku jako čistě osobní souboj Stalina s Hitlerem!
Celé je to pojato jako sled symbolických obrazů. Hrdina, slévač-úderník a rekordman (ve slévání) Aljoša, hrdinka – Nataša. Film začíná tím, že Aljoša zlomí v huti rekord a je přijat Stalinem. Co dělá Stalin? Nalézáme ho v mladém sadu, kde okopává jabloně. Aljoša je zmaten, když vidí Stalina, ustoupí do záhonu růží a Vůdce ho odtud s úsměvem vyvede.
Pak přijde válka. Na tuhle scénu – jako jednu z mála, jsem si z dětství pamatoval, bylo mi tenkrát pět, šest let, když jsem film viděl: Aljoša s Natašou se procházejí v polích, načež přiletí letadla a začnou pole bombardovat. Pamatuju se, že už tenkrát mi bylo divné, proč jsou Němci tak hloupí a bombardují lán žita! Aljoša jde na frontu – a Natašu Němci zavřou do koncentráku a celý film ji nevidíme.
Nebudu líčit všechny peripetie – jen to zmíním, že v několika epizodách je vidět zrádcovskou činnost hlavně Angličanů, kteří Hitlera v jeho válce proti Stalinovi podporují. Nic jim to není platné, Stalin vede svá vojska od jednoho vítězství k druhému – s absolutním klidem a rozvahou, kdežto Hitler, na začátku třeštivě radostný, se propadá do stále děsivějších depresí. Film vrcholí, když se Hitler v bunkru žení s Evou Braunovou a nechá zatopit metro (i na to jsem si z dětství pamatoval), načež Jegorov s Kantariou vztyčí rudý prapor nad Berlínem a nastává jásot a oslavy.
Načež letí velké letadlo provázené stíhačkami, ano, je to Stalin! Všichni utíkají ho vítat, v první řadě Aljoša a spousta dalších lidí, včetně osvobozených koncentráčníků. A kdo zde náhodou? Samozřejmě osvobozená Nataša, čirou náhodou. Stalin vystoupí z auta a Aljoša s Natašou ho přicházejí přivítat. Nataša se ho zeptá, zdali ho smí políbit, on svolí – a ona ho cudně políbí na hruď. Pohledem na klidnou, moudrou, dobrotivou tvář Josifa Visarionoviče film končí.
Pro našince je zajímavá i role Jana Wericha. Jako kuriozita se vyprávělo, že se Werich mihnul v Pádu Berlína a bralo se , jako že to bylo jeho nějaké rošťáctví. Nikoli. Hraje tam jednu z nejvýznamnějších rolí, hraje Goringa a je prakticky v každé scéně, kde se vyskytuje i Hitler. A právě on vyjednává se zrádnými Angličany dodávky přísad do oceli. Musel se svoji roli naučit v ruštině a hraje ji pilně, přičinlivě.
Nad tímto filmem jsem si uvědomil drtivost propagandistické mašinérie, tu dokonalost v umění vymývání mozků, vytváření mýtů a spřádání lži. Tam nebylo jediné filmové okénko, které by nebylo čistou lží. Opravdu, pozoruhodné kinematografické dílo.

PSÍ PŘÍHODY: Bart slavil narozeniny
Bartovi bylo včera deset let. A v listopadu to bude deset let, kdy ho dostala moje dcera Irena k narozeninám. Slavilo se po etapách, nejdřív jsme slavily my s Ljubo a Anno Marií. Bart dostal jako už tradičně věnec buřtů. Ljuba přinesla buřty v igelitové tašce. Taška vypadala jako jakýkoli jiný nákup, přesto Bart věděl, že to jsou jeho buřty a dorážel na tašku a byl by ji rozsápal, kdyby ho Anna Marie nedržela oběma rukama jako vzpínajícího se koníka. Obřad předání věnce jsme vykonali před domem. Bart skočil, přesekl zubisky věnec vejpůl, urval kus a hned si ho odnesl do kouta, abychom mu snad tu kořist nesežrali! Pak jsme byli na narozeninové procházce, ale nemohli jsme mu naservírovat ani tenisák, ani rvačku s jedlým psem. Musely mu stačit buřty. Oslavy budou pokračovat, dnešek, míním tím pátek, je taky dobrý den ke slavení.