RODINA A PŘÁTELÉ: Jak to bylo s úterní povodní
Nechtěl jsem o tom mluvit, jelikož si myslím, že útrapy se stavěním nikoho nebaví. Ale dostal jsem odezvy, že bych měl promluvit, jak to bylo minulé úterý. Dohodl jsem se s Ljubou,že na stavbu do Zvole pojede ona, kdežto já zůstanu doma a budu usilovně pracovat na knize Průvodce digitální fotokomorou, která má ještě letos vyjít a dokončuju poslední kapitoly.
Sedím tedy u počítače, když mě Ljuba zavolala. Telefon vibroval odezvou duševního stavu, jemuž se říká stav ghaki.
"Vše je ztraceno. Voda vzala náš dům. Jsme zatopeni. Dopustili jsme se osudné chyby. Přijeď a přivez silnou pumpu."
Divé myšlenky táhly mi hlavou. Ta nebohá žena zešílela. Dům nestojí v Lahovicích. Stojí ve Zvoli a musely by roztát antarktické ledovce, aby voda dosáhla do půl pasu kopce, na němž Zvole stojí. Když v Čechách bylo v druhohorách moře, Zvole byla ostrov, kam jezdili Tyranosauři na prázdniny.
Tak jsem si to myslel, ale nakonec mi to nedalo a jel jsem se tam podívat.
Všechno bylo ztraceno. Voda vzala náš dům. Byli jsme zatopeni. Uvědomil jsem si, že jsme se dopustili osudné chyby, že jsme stavěli právě na tomto místě. Záplavu odstraní jen silná pumpa, kterou mám doma na Smíchově a kterou jsem si na motorku nevzal.
To byl slejvák, že přetekl zvolský rybník a spodní voda stoupla tak, že nám teklo komínem dovnitř. Takovej to byl minulé úterý slejvák!

PSÍ PŘÍHODY: Bart zdrhá
Iris se učí prát a Irda učí Barta zdrhat. Čeho se ještě dočkáme?
Že se Bart pere, to je pěkná otrava. Ale to se dalo zvládnout košíkem a do rozumné míry vodítkem. Naštěstí se nikdy nestalo to, co dělával nebožtík Gordon, že šel krok za mnou a když jsem se po třetím kroku otočil, byl v čudu a uviděl jsem ho po pěti dnech - kdy pobýval u hodných lidí.
Tohle se začíná dít s Bartem. Zatím, naštěstí,jen na staré Mrázovce. Zvykl si pobíhat po jejích divokých končinách a nedbá, když zavelím k návratu domů.
Mimochodem, divoké končiny už budou nedivokými končinami! Zušlechťovací práce pokračují, kopec je protkán cestami, nové vznikají a brzy tam přibude další travnatá plocha. Moc bych si přál, aby si lidi zvykli na to, že je tam krásný park, místo pro procházky a pro posezení. A jsou tam dvě hřiště pro pétanque! Pořád mám pocit, že tam chodí málo lidí na to, jak to tam za uplynulé dva roky zkrásnělo.
Že bych očekával od Barta, že esteticky ocení, co se tam děje, to by mě ani nenapadlo. Pro něho je estetično nulitní hodnota. A nově nabytou hodnotou je zdrhání. Čeho se ještě dočkáme?