 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Středa 21.9. 2005,
|
- Ve věku 96 let zemřel Simon Wiesenthal, neúnavný lovec nacistů
- Sněmovní komise k Unipetrolu díky ČSSD a komunistům nebude
- Klaus považuje Bublanovu zprávu o CzechTeku za účelovou a nekompletní
- Paroubek slíbil peníze vysokým školám a slíbil také, že se tu nebude hajlovat
- Koalice se neshodla na zákoníku práce, ČSSD jej chce prohlasovat s KSČM
- Soukromí lékaři hrozí protestem; Rath chce údajně nahradit Musílkovou ve VZP
- Benátky vyzvaly Grosse, aby nekandidoval za Středočeský kraj z prvního místa
- Počasí v Praze: stále jasno, odpolední teploty kolem 17 stupňů
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Válka billboardů
Prezident Klaus je aspoň, jak se hezky říká, konzistentní. Když se postavil na stranu
"tančících dětí", které vtrhly na cizí pozemky a řádily tam jak černá ruka, sotva vylezl
z letadla, a oznámil, že policejní zásah ve prospěch ochrany soukromého majetku je hrubá
chyba a že se o tom přesvědčí, až se o věci nechá informovat, trvá na svém. Dnes už se
nechal informovat a oznámil veřejnosti, že informace jsou špatné, protože pravda je to, co
říká Václav Klaus a ne nějaké úřední zprávy. Taková jsem já, matinko, říká Mademoiselle
Nitouche, takový jsem já, říká profesor. Jiný už nebude a máme ho za to rádi, jak
důsledně je zastáncem nestandardně standardního řešení.
Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno Langerovi. Ten se stal předmětem billboardové války. Podél mlýnku na maso, kterému se z důvodů těžko pochopitelných říká dálnice, se objevily billboardy, na nichž je zobrazen on, jak slibuje občanům, že přivede technoparty do jejich obce. Zkratka ODS je zde redukována na OD, na Odpadky a Drogy. "Je to hloupé," komentuje Langer. Rozumějte: hloupé je, když si někdo tropí legraci z něho. Zato když si pan Langer dělá přes billboardy legraci z jiných, je to chytré, vždyť to byl on, kdo obvinil Paroubka, který je ve funkci ani ne půl roku, že může za stav mlýnku na maso D1.
Hloupé nebo chytré, to, že se Langer zastal zvůle proti zásahu ze strany resortu, na nějž si dělá zuby, je kuriozita, která pravděpodobně nemá v civilizovaném světe obdoby.RODINA A PŘÁTELÉ: Jak to bylo s úterní povodní
Nechtěl jsem o tom mluvit, jelikož si myslím, že útrapy se stavěním nikoho nebaví. Ale
dostal jsem odezvy, že bych měl promluvit, jak to bylo minulé úterý. Dohodl jsem se s
Ljubou,že na stavbu do Zvole pojede ona, kdežto já zůstanu doma a budu usilovně
pracovat na knize Průvodce digitální fotokomorou, která má ještě letos vyjít a
dokončuju poslední kapitoly.
Sedím tedy u počítače, když mě Ljuba zavolala. Telefon vibroval odezvou duševního stavu, jemuž se říká stav ghaki.
"Vše je ztraceno. Voda vzala náš dům. Jsme zatopeni. Dopustili jsme se osudné chyby. Přijeď a přivez silnou pumpu."
Divé myšlenky táhly mi hlavou. Ta nebohá žena zešílela. Dům nestojí v Lahovicích. Stojí ve Zvoli a musely by roztát antarktické ledovce, aby voda dosáhla do půl pasu kopce, na němž Zvole stojí. Když v Čechách bylo v druhohorách moře, Zvole byla ostrov, kam jezdili Tyranosauři na prázdniny.
Tak jsem si to myslel, ale nakonec mi to nedalo a jel jsem se tam podívat.
Všechno bylo ztraceno. Voda vzala náš dům. Byli jsme zatopeni. Uvědomil jsem si, že jsme se dopustili osudné chyby, že jsme stavěli právě na tomto místě. Záplavu odstraní jen silná pumpa, kterou mám doma na Smíchově a kterou jsem si na motorku nevzal.
To byl slejvák, že přetekl zvolský rybník a spodní voda stoupla tak, že nám teklo komínem dovnitř. Takovej to byl minulé úterý slejvák!PSÍ PŘÍHODY: Bart zdrhá
Iris se učí prát a Irda učí Barta zdrhat. Čeho se ještě dočkáme?
Že se Bart pere, to je pěkná otrava. Ale to se dalo zvládnout košíkem a do rozumné míry vodítkem. Naštěstí se nikdy nestalo to, co dělával nebožtík Gordon, že šel krok za mnou a když jsem se po třetím kroku otočil, byl v čudu a uviděl jsem ho po pěti dnech - kdy pobýval u hodných lidí.
Tohle se začíná dít s Bartem. Zatím, naštěstí,jen na staré Mrázovce. Zvykl si pobíhat po jejích divokých končinách a nedbá, když zavelím k návratu domů.
Mimochodem, divoké končiny už budou nedivokými končinami! Zušlechťovací práce pokračují, kopec je protkán cestami, nové vznikají a brzy tam přibude další travnatá plocha. Moc bych si přál, aby si lidi zvykli na to, že je tam krásný park, místo pro procházky a pro posezení. A jsou tam dvě hřiště pro pétanque! Pořád mám pocit, že tam chodí málo lidí na to, jak to tam za uplynulé dva roky zkrásnělo.
Že bych očekával od Barta, že esteticky ocení, co se tam děje, to by mě ani nenapadlo. Pro něho je estetično nulitní hodnota. A nově nabytou hodnotou je zdrhání. Čeho se ještě dočkáme?