 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Úterý 13.9- pátek 16.9. 2005,
|
- Izraelští vojáci opustili Gazu, Palestinci začali rabovat a vypalovat
- Klaus vetoval novelu zakazující převod nemocnic na obchodní společnosti
- Bývalý ministr Palas byl podle Respektu tím, kdo Nově řekl o Spyrovi a Doleželovi
- Prezident stomatologické komory Pekárek informoval Paroubka o úbytku zubařů
- Proti odvolání nejvyšší státní zástupkyně Benešové se postavilo vedení KDU-ČSL
- Kvůli odklonu od stalinistického programu prý odchází Grebeníček z čela KSČM
- Při požáru domu v Jablonci zemřel malý chlapec, u matky nalezeny stopy drog
- Počasí v Praze: oblačný den s přeháňkami
Laskavé čtenáře upozorňuji, že tu od úterka do čtvrtku som nění, takže Hyena vyjde zase až v pátek. Děkuji za pochopení,
Aston, vydavatelČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Náčelník je unaven
Musíme tu dobu ledovou přečkat, zavelel náčelník tlupy, pračlověk Grebeníček. A skutečně dokázal, co si umanul, dvanáct let dýchal na ohýnek pravověrného stalinského komunismu a světélko nezhaslo. Dokonce je jeden volič z pěti ochoten za touto bludičkou kráčet k volební urně. Zároveň ale musel Grebeníček hrát roli civilizovaného šéfa parlamentní strany. Na jedné straně třímal prapor pravověrnosti, na druhé straně uzavíral kompromisy s politiky, které by za situace, jakou by soudruzi pokládali za "normální", poslal za mříže.
Rudá obleva ale ne a ne přijít a Grebeníček je unaven. I náčelník tlupy musí mít jasný horizont. Udržování ohně pravověrnosti sice může potěšit srdce Vladimíra Iljiče tam nahoře v rudém nebi, ale praktický smysl nemá. Rostou tlaky z vnějšku i zevnitř. Komunistům hrozí nebezpečí izolace i v rámci vlastního hnutí. Podmínky Strany evropské levice jsou dané stanovami, a pokud by na ně měl Grebeníček přistoupit, musí tak dlouho hýčkaný plamen uhasit. Není divu, že je náčelník unaven a jeví ochotu odejít. Jeho odchod by uspíšil konec snu o zvratu poměrů před listopad 1989.RODINA A PŘÁTELÉ: Dva policajti na Seychelách
Do téhle rubriky se nemá míchat politika a já to taky nedělám. Myslím, že vize dvou
českých policajtů na Seychelách není politika. Je to čistá sranda. Myslím, že by bylo
hezké o této výpravě na Seychely natočit film. Měl by se toho ujmout pan Troška a jednoho
policajta by měl dělat Bolek Polívka a toho druhého Luděk Sobota. Asi by to nevystihlo
skutečný stav věcí, oba pánové pravděpodobně převyšují - ne svým skutečným
intelektuálním potenciálem, ale tím, co hrají - skutečný stav.
Jsem svou podstatou spisovatel sci-fi a myslím, že mám celkem slušně vyvinutou fantazijní část mysli. Ale ať ji týrám jak ji týrám, nedovedu si představit situaci českých policajtů na Seychelách jinak, než jako bohapustou srandu, lidově zvanou prdel. Čeští policajti, vybavení dietami podle předpisu 123/45 se dostaví na Seychely a začnou pátrat po uprchlém miliardáři. Obrátí se na úřad pro uprchlé miliardáře? Půjdou na poštu? Zeptají se taxikáře, kam vozí uprchlí miliardáře? Třeba je někde na Seychelách hospoda, kde se uprchlí miliardáři scházejí. Název té hospody se nejsnáze vyšpiónuje od taxikáře, protože uprchlí miliardáři nechodí pěšky. Naši policajti by mohli sehrát roli uprchlých miliardářů, aby je do té hospody pro uprchlé miliardáře pustili.
Nabízím panu Troškovi pointu - ale to by asi nebylo pro legrační humoristický film, ale proreality show: policajty si koupí uprchlý miliardář, aby mu venčili psa a stříhali trávník.PSÍ PŘÍHODY: Výměna rolí
Čas běží a mění se lidé i psi. Z Barta se stává beránek a jeho roli přebírá Irda. Ukázalo
se to i při dnešní večerní procházce. Vyšli jsme v plné sestavě před branku a Bart
popoběhl na palouček a zastavil se. Ohlédl se po mně. Zavolal jsem ho a on přiběhl. Když
jsem pak sám vystoupil na palouček, uviděl jsem tři vlčáky. On má chlupatou
svatozář, on zmoudřel, on přišle k rozumu, říkal jsem si.
K nerozumu přišla Iris.
Pokračovali jsme v procházce a potkali paní, která vedla na vodítku pitbulku. A Iris, ta hodná Iris, ta bázlivá Iris,. která mi dopoledne lezla na klín, protože u Pelhřimova zahřmělo, začala dělat na bitbulku ramena!
Bylo to samozřejmě dáno tím, že měla za zadkem Barta. Asi na ni mocným dojmem zapůsobila příhoda z loňského roku, kdy naopak dvě pitbulky na ni vystartovaly za blahovolného přihlížení majitele a stačilo, aby sena scéně objevil Bart a bitbulky se zdejchly a Iris ušla úhoně.
Jenže, Irdo,Bart nebude ti věčně dělat ochránce...
Nikdy by mě nenapadlo, že se Iris ve svých devíti letech stane bojovnicí, zatím tedy ještě velmi opatrnou a spíše verbální.