 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Pondělí 5.9. 2005,
|
- Při požáru věžáku na předměstí Paříže zahynulo dvanáct lidí
- ODS navrhne ještě v září snížení spotřební daně na pohonné hmoty
- Bublan popírá, že v archivech MV byly dosud nezaevidované spisy StB
- Podle názoru většiny občanů by Gross neměl kandidovat ve volbách do PS
- Z chemičky Synthesia unikl oblak par, starostové si stěžují na neinformovanost
- Rómský festiva Umíme se domluvit skončil napadením úředníků magistrátu
- Technoparty v Příchovicích skončila bez vážnějších konfliktů
- Počasí v Praze: sobota zamračená, neděle krásná
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kde je naděje
Sotva co názorněji ilustruje provázanost světa, než to, co nastalo po hurikánu Katrina v
New Orleansu. Přírodní katastrofa, na jaké jsme si zvykli se dívat jako na zpestření
večerního televizního programu ve zpravodajské relaci, má zásadní vliv na ceny
pohonných hmot v celém světě, tedy i u nás. Nejde jen o to, že budeme platit víc za benzín.
Ceny pohonných hmot se promítnou do všech cen, protože všechno se musí dopravovat a
doprava je dnes převážně automobilová.
Američané reagovali na teroristické hrozby - mimo jiné - i větším úsilím ve vývoji nových zdrojů pohonu. To, co se stalo v New Orleansu a v důsledcích co se děje všude na světě, by mělo být dalším mementem a podnětem k pozitivní akci. Sci-fi v šedesátých létech předjímala následky ropných krizí. Teď to začínáme mít v reálu. Nemá smysl hledat viníky, nemá smysl konat ideologické veletoče. Jestli máme nějakou naději, tak je to naděje v nové technologie, v nové vědecké objevy. A pokrok v tomto směru by se měl stát globální prioritou. Hrozba je přece právě tak globální.RODINA A PŘÁTELÉ: Na kolech v Brdech
Udělali jsme si v sobotu zase jeden malý výlet po brdských lesních cestách. Sestava byla
silná - Ljuba, Anna Marie, Irda (ta na kole nejela, Irda je utíkací pes) a já.Začínám
svoji třetí kolistickou sezónu. Někdy v září 2003 jsem s Ljubou jel poprvé na Brdy -
byl to z dnešního mého pohledu kratičký lehký výletíček po hřebenové cestě nad
Mníškem, od parkoviště k dubu a zpátky, a myslel jsme tenkrát, že duši vypustí. Dneska
pokládám za malý výlet pětadvacet kilometrů po cestách necestách. Ještě předchozí
sobotu jsem velmi nadával, když se na cestě objevily kořeny. Říkal jsem to Anně Marii.
Divila se:
"Proč nadáváš? Kořeny jsou zábavný!"
A ta holka má pravdu, jak jsem si ověřil tuhle sobotu!
Zábavné jsou, ale taky nebezpečné.
Dojeli jsme partu cyklistů - tvrďochů. Tahle parta sestávala ze skutečných mountnbajkových fanatiků. Jeden byl celý od krve (a na hlavě neměl přilbu, jen šátek uvázaný na piráta. Rozbil si hubu tam na těch kořenech, které se snažím si zalíbit. I mistr bajker si hubu nabije.
Parta si dávala pauzičku, my jsme ji minuli a jeli dál. Ta pět minut se přeřítila kolem nás. A ten krvavý bez helmy jel první.
"Že si nedá pokoj," poznamenal jsem pak, když jsme se vrátili k autu a nakládali kola na nosič.
"Ono to jednomu nedá," komentovala má slova Anna Marie. Na rozdíl ode mne, ona je sportovec. Ona ví, o čem mluví.PSÍ PŘÍHODY: Návrat z výletu
Odpoledne jsme se vrátili z kolistického výletu po Brdech. Iris výletovala s námi a
naběhala svých třicet, možná víc kilometrů. Bart dělal uvítací výbor. Není to běhací pes,
toho bychom na výlet vzít nemohli.
Vítání v Bartově podání znamená štěkání na kola a když to jde, tak kousání do pneumatiky. Iris tyhle jeho vylomeniny nesnáší a snaží se ho převychovat. Štěká na Barta, aby neštěkal, takže ve výsledku jsou to dva štěkající psi, jenže každý má jinou motivaci. Jedno štěkání je zlobivé, druhé pedagogické.
Tentokrát se to odehrálo v mono. Bylo jen jedno štěkání. Bart asistoval při tom, když jsme sundávali kola z nosiče a snažil se ho kousnout, když jsem kolo vedl do garáže.
Vtom mě napadlo, že je to mono, jenom jedno štěkání, Bart je tu sám a Iris zmizela.
"Asi si šla lehnout na pelíšek," usoudila Ljuba. "Přece jen už je to starší dáma. Výlet ji unavil. Už nemá chuť na nějaké akce."
Přišla Irena.
"Irda právě sežrala Bartovi večeři," hlásila.
Na některé akce má Iris chuť, i kdyby byla vyčerpaná do krajnosti.