RODINA A PŘÁTELÉ: To je situace...
Každý den mi chodí minimálně deset chtipů do pošty. Jako asi každému druhému, kdo je trochu víc na netu. Dnes se pozastavím nad chtipem, který mě rozesmál. Asi si řeknete, že jsem prostoduchý, ale pokusím se ukázat na kvality literární. Zde je:

Chlap stojí v supermarketu ve frontě u pokladny, když si všimne, že na něj opodál mává blondýna a mile se usmívá...
Docela se diví, že zrovna k němu by se hlásila taková kočka... Přesto jde k ní a aniž by tušil, kam ji zařadit, říká: "Omlouvám se, ale my dva se známe?"
Ona na to: "Možná se pletu, ale myslela jsem, že vy nejspíš budete otec jednoho z mých dětí..."
Chlap okamžitě začne pátrat v paměti a vzpomene si na jediný úlet, kdy byl v životě nevěrný: "Sakra," říká "to jste fakt vy? Ta striptérka z mé pánské jízdy den předtím, než jsem se oženil? Ta, kterou jsem ošukal na kulečníkovým stole, zatímco mě můj kámoš šlehal po zadku mokrou natí z řapíkatýho celeru???"
"Ne," odpoví žena, "já jsem třídní vašeho syna..."

Zřejmě mě dostaly ty detaily, kulečníkový stůl a hlavně mokrá nať z řapíkatýho celeru. Tatínek mi nedal mnoho literárních rad (ono se moc radit nedá), ale pár přece jen. Jedna zněla:
Nesmíš napsat pták zpíval na stromě, musíš napsat na jabloni zpíval drozd. Fór by pozbyl fóru, kdyby tam nebylo onoho kulečníkového stolu a řapíkatého celeru. Je ale ještě jedno možné vysvětlení. Jsem prostoduchý a při té představě se musím řehtat jako houpací kůň.

PSÍ PŘÍHODY: Bart urval větev
Objednal jsem si zimní gumy u firmy pneuobchod.cz. Výborné ceny, namontovali mi gumy na ráfky a všechno mi dovezli domů. Bartovi před čenich.
Přirozeně, že jsem Barta uvázal, když pán z pneuobchodu přijel. Mám k tomuto účelu vyhlídnutou větev, na větvi je řetěz, na konci karabina. Už dlouho to tak funguje, po celý Bartův život. Bart už je zvyklý, a když mu řeknu, že jdeme ke stromečkovi, odchází tam sám a usedá pod větev a neprotestuje, jenom smutně kouká.
OK. Bart upoután, vrata otevřena, dodávka z pneuobchodu pomalu couvá, já ukazuju, aby to nedopadlo nějakým fiaskem. Najednou slyším praskání. Dodávka najíždí na nějakou větev. Na jakoupak?
On ji Bart urval a odtáhnul dodávce pod kola!
Nadšení netrvalo dlouho, odchytil jsem ho a přivázal k nárazníku auta. Čímž není vyřešena zásadní otázka: k čemupak budu Barta napříště poutat, když jsou dnes větve tak slabé nebo Bart tak silný?