RODINA A PŘÁTELÉ: Jak to bylo při zatemnění
Moc bych si přál, abych mohl amatérsky astronomařit. V září se budeme s Ljubou stěhovat do vesnice Zvole. Je to za Prahou, jenže nebe tam taky není tak temné, jak by bylo třeba. Svítí tam stejné pouliční lampy jako v Praze, takže,jaképak temné nebe?
Dopisuj iteď jednu takovou veselou knihu a píšu tam trochu o bombardování (veselém) a při té příležitosti jsem se tam zmínil o zatemnění. Za války, jak vím od rodičů a jak je známo všeobecně, bylo nařízené úplné zatemnění. Já pamatuju z dětství na vojenská auta, jak měla speciální světýlka pro případ války, svítila jen kousek před auto, taky kvůli zatemnění.
To musela být zlatá doba pro astronomy. Nebe muselo být černočerné všude! Naši hvězdáři se nemuseli stěhovat až někam do Ondřejova, mohli hvězdy sledovat i na Petříně!
No, jistě bych si nepřál, aby tenhle astronomický ráj měl někdy nastat znovu. Natolik zase astronomii nemiluji a navíc, astronomové už dávno na hvězdičky nekoukají.
Nicméně, až budeme ve Zvoli a nastanou chvilky klidu, určitě se vypravím někam za ves a budu čučet do nebe. Ostatně, čučet budu už zítra v noci, na Perseidy. Mohlo by být hezky, tak snad něco zahlédnu.

PSÍ PŘÍHODY: Veverka na hlavu padlá
Také vám připadají veverky prdlé? Mně jo a Bartovi určitě taky. Jsou to zvláštní stvoření. Tvrdí se o nich, že milují oříšky. Je pravda, že oříšky kradou, jenže místo aby se jimi krmily, roznášejí je po světě a zahrabávají je. Žádný plod žádného jiného stromu (doktor Větvička mi promine) nemá takového spojence, jako ořech ve všech svých podobách a je kupodivu, že svět není zaořešen od pólu k pólu.

Oprsklost veverek je další kauza. U nás to ještě není tak děsivé jako v jiných místech. Nicméně, už se mi stalo, dokonce tento týden, že veverka zůstala sedět na silnici a může vděčit mému ostrozraku, že jsme ji nepřejel! Teprve když jsem kolem ní přesvištěl, uráčila se odhopkovat.
S tím hopkováním. Jdeme takhle s Bartem ulicí U Blaženky. Ta ve své jedné části se skládá ze dvou jednosměrek. Od stadionu pryč a ke stadionu. Ta od stadionu pryč je položena níž. Z jedné strany má vilky a je vroubena ploty, z druhé strany je opěrná zeď svahu, na němž je ta druhá část ulice.
Nuže, jdeme, před námi sedí veverka na vozovce a tváří se důležitě. Bart proti ní vylít, až když jsme byli dosti blízko. Veverka se vymrštila a běžela, rozumně, k zahrádkám. Jenže před plotem - ten byl plaňkový, s mezerami, že při troše (hodně) dobré vůle by se jimi protáhnul Bart, natož veverka - se zastavila, otočila a těsně Bartovi před nosem se vrhla ke kolmé omítnuté stěně.
Hrklo ve mně. On sice měl košík, ale kdyby ji nabral makovicí, rozmázne ji. Jak veverka vyleze po hladce omítnuté stěně?
Teď už znám odpověď.
Zní: Snadno.