RODINA A PŘÁTELÉ: Výtvarné Bienále v Karlíně
V Thámově ulici v Karlíně je v bývalé tovární hale veliká výstava současného umění. Trochu špatně se to hledá, hala je za ohradou, na té je sice nápis "Bienále", ale je tak vyveden, že není k přečtení. Četl jsem o Bienále v novinách - jako ukázku tam vždycky měli plastiku Davida Černého Žralok: to je hyperrealistická socha Saddama Husajna, svázaného, utopeného v jakési zelené tekutině. Nechápu, proč se o Černém zpravidla píše "kontroverzní výtvarník". Je to prostě umělec, s originálním pohledem na svět. A to se snad od umělce žádá především, tak proč to slovo kontroverzní, krom toho, že se hádá s naším oficiálním misterem akademismu, miláčkem politických špiček Milanem Knížákem, kdysi bouřlivákem, nyní hófrátem? Ale ani to není zas tak moc kontroverzní. Neláska k hófrátům by také měla být součástí umělcova světonázoru.
Co řečeno o Černém, těžko může být řečeno o většině vystavených děl. Co jsem na světě, malují se taková plátna, jako tam jsou vystavena. Všechno na světě je v prudkém vývoji, mění se, transformuje. Jenom výtvarné umění ustrnulo a tvůrci se smrtelně vážným obličejem velekněze vaří znovu a znovu stejnou polévku. Kalkul tam z většiny těch děl trčí jak péro z kanapete. Kalkul a sebeuspokojení, že nikdo se neodváží vykřiknout "král je nahý". A pokud ano, což činím zde, lze nad ním mávnout rukou jako nad nepoučeným blbem. Hlavní proud takzvaně moderního a ve skutečnosti čistě akademického malířství se líně valí korytem vyhloubeným už někdy na začátku minulého století.

PSÍ PŘÍHODY: Na procházce v Modřanech
Rádi chodíme s pejsky do končin podél Vltavy, od Barrandovského mostu k čokoládovně v Modřanech. Teď se dá projít až k jezu v Chuchli. V novinách psali, že na území někdejší betonárky pod čokoládovnou se bude stavět sportovní areál. Bude umístěný částečně na souši a částečně na lodi připoutané ke břehu.To je určitě skvělý nápad. Je to přece jen zátopová oblast a jak víme, botelům (hotelům na lodi) se v létě 2002 nic nestalo.
Bartovi se v těch místech líbí. Zejména oceňuje, že má kdykoli k disposici pití. Má žízeň, seběhne k vodě a napije se. Je to jako kdyby opilec šel ulicí, kde je v každém domě hospoda. Zatouží po štamprličce, nemusí nic hledat, prostě vejde a poručí si.
To funguje jen do určité míry. Poblíž jezu jsou břehy tak strmé, že Bart neseběhne dolů. Bylo na něm vidět, že to považuje za křivdu. Dokonce v jednom místě je úvaziště lodí, veliká ocelová konstrukce s lávkou. Bart se nebál vběhnout na lávku. Nevím, co přesně si od toho sliboval. Že tam bude výtah? Tvářil se ale velmi přísně, když se vracel s nepořízenou.
Iris kupodivu nevyužila příležitosti a nevyválela se v žádném bahně, třebaže příležitostí k tomu měla několik. Připouštím ale, že jsem ji na bahno neupozornil a k vyválení jsem ji nenabádal. Zajímavé příležitosti ke zprasení jsou i v místech betonárky. Bývalo to tam oplocené a teď poprvé je plot stržen, snad kvůli stavění areálu? Končina je to zatím bezútěšná a sportovní areál si tu lze představit jen se značnou dávkou fantasie.