RODINA A PŘÁTELÉ: Jiné kafe
Byl jsem si onehdy koupit kafe - Douwe Egberta, druh Aroma. V červeném pytlíku. Přišel jsem domů s prázdnou - neměli ho.
"Špatně jsi se díval," pravila Ljuba.Namítal jsem, že jsem se dobře díval. "Špatně. Ty nemáš na samoobsluhy voči. To se musíš dívat pořádně."
Marně jsem se bránil, že jsem se díval tak pořádně, že pořádněji by se dívaly jen Supermanovy rentgenové oči. Ženskou nikdy nepřesvědčíte, že jste se dívali pořádně, v samoobsluze.
"Ona se tam zastaví Anna a kafe ti koupí."
Anna se zastavila a kafe mi koupila.
"Vidíš! Ona má tu schopnost dívat se pořádně."
Naznačovala, že bych do samoobsluhy ani neměl lézt.
Kafe přesypáno z pytlíku do skleněné dózy. Ráno jsem si uvařil šálek. Nesu ke rtům, syknu, a ono...
"To není Jim Beam! To není Douwe Egberts!"
Pátráno po pytlíku a opravdu,. bylo to Jacobs - Aroma od Jacobse.
Ano, to jsou smíšené pocity. Jednak je to triumf, že jsem měl pravdu, že skutečně tam nemají moje kafe, jenže naproti tomu je to pěkná otrava, že musím pít jiný kafe.
Ljuba naznačila, že by i třeba to kafe vysypala a někde jinde koupila MOJE kafe. Nic takového nepřipustím.
Takže piju jiný kafe.
Blbý? Ne. Zvykám si. Zvykl jsem si. Chutná mi.
To bude šok, až si zase uvařím Douwe Egberta!

PSÍ PŘÍHODY: Ten hnusný flek
Po léta jsem žil výhradně v mužské psí společnosti - nejdřív to byl Gordon, pak Bart. Soužití se psí slečnou je pořád pro mě ještě novinka. Iris se s Bartem přátelí, je to v jistém smyslu vzorná slečinka. Nepere se! A to tak, že vůbec. Má své libůstky. Nejraději by sežrala, na co přijde - přestože je to hubené vyběhané tintítko. A potom... olizuje jeden hnusnej flek před zadním vchodem do hotelu Mövenpick.
Je jasné, co je to za flek: tam totiž stojí popelářský vůz a nakládá ráno odpadky. A jak nakládá, občas něco spadne. Popeláři to zametou, jenže na zemi přece jen něco zůstane.
Právě toto ohavné "něco" Irda náruživě olizuje.
Marně na ni řvu svoje "fuj", marně ji odháním. Nechá se odehnat, to je pravda, ale stejně si blízne!
Rád bych jí říkal: Irdo, ty jsi dáma, ty bys měla jít příkladem ve vkusu a slušném chování. Podívej se na Barta. Ten chodí kolem toho fleku a ani si ho nevšimne. Přitom je to chlapisko a mezulán a rozhodně by si ho Guth Jarkovský nevybral jako příklad, na němž by prezentoval dvorské chování!
Rád bych jí to říkal. Jenže by mi stejně nerozuměla.
A je k tomu ještě jeden důvod.
Dneska jsem Barta nachytal, jak ten hnus - po Irisčině příkladu - oblizuje taky.