ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Gross s křivými podkovami
Ještě žádný vedoucí politik se za patnáct let obnovené demokracie u nás neocitl v takové krizové situaci, jako Stanislav Gross. Navíc se to stalo v době, kdy nastoupil ofenzívní styl politické práce a dal jasně najevo, že chce sociální demokracii reformovat. Místo strany projídačů dávek z ní chtěl udělat stranu pozitivních lidí se sociálním smýšlením a přivést ji více méně do podoby, v jaké jsou obdobné socialisticky orientované strany v tradičních demokraciích Evropy. Útok ho zjevně zaskočil. Nenechal si poradit od žádného krizového poradce a nepřijal za svou zásadu, že v krizi je mlžení to nejhorší, co napadený může udělat. Vše, co mohl v první fázi pokazit, pokazil.

Ne vše je však pro něho černé, a ne vše udělal špatně. Především, jeho strana se kolem něho semkla, někdy až groteskním způsobem, kdy například ministr kultury Dostál zcela vážně navrhoval, aby se zpřísnil dohled nad médii. Velice mu pomohli Lubomír Zaorálek a zvláště pak Michal Kraus. Ten rychle pochopil, že velké nebezpečí hrozí od lidovců, kteří už tradičně využívají každé příležitosti, aby udrapli na moci větší díl, než jim náleží podle volebního mandátu. „ČSSD by v každém případě neměla skákat tak, jak pan Kalousek píská,“ to je Krausův slogan, který se ve straně ujal a stal se osou strategické linie.

Gross také obratně využil faktu, že Kalousek na něho zaútočil za jeho nepřítomnosti. „Sarajevský atentát“ bude navždy v našem politickém slovníku symbolem věrolomnosti a třebaže je současná situace zcela odlišná od situace v roce 1997, Gross se může Sarajevem ohánět a také to dělá. Dalším obratným tahem bylo odmítnutí Kalouskova neuváženého, protože veřejně předloženého návrhu na koaliční schůzku. Sejdu se, ale s každým zvlášť, s Kalousek a s Pavlem Němcem, který za této krize zase jednou prokázal, že by se z banánu dal vyřezat lepší chlap. Návrh na abdikaci předat k uvážení straně, i to bylo rozumné. Je sporné, že by chtěla přepřahat vedoucího koně, třebaže ten kůň kulhá na tři nohy, s křivými podkovami jménem Vik, Rod a Simkanič. Vše je možné, i to, že kůň odpadne, i to, že dokulhá na volební jatka.

RODINA A PŘÁTELÉ: Hlásím těžkýho mněňáka
Mně je ňák blbě, nemám chřipajznu, ale je mně ňák blbě. A to se píší špatně veselé historky, navíc žádné nemám, protože mně je ňák blbě. Na zejtra je to dobrý, to mám forotu z minulýho tejdna.

PSÍ PŘÍHODY: Hlásím těžkýho mněňáka i v psím ohledu
Mně je ňák blbě, nemám chřipajznu, ale je mně ňák blbě. A to se píší špatně veselé historky i o pejskách, navíc žádné nemám, protože mně je ňák blbě. I na psí rubriku mám forotu, takže čerstvě zase až v pondělí, to mi bude dobře. Léčím se acylpirinem (staré zásoby).