 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Úterý 15.2. 2005,
|
- V Bejrútu zabil výbuch bomby libanonského expremiéra Harirího a dva exministry
- Gross potvrdil, že za úvěr pro jeho manželku ručí trestně stíhaná rodinná známá Barková
- Pokud Gross požádá o bezpečnostní prověrku, bude mít podle Radiožurnálu zřejmě těžkosti
- Ředitel NBÚ připustil, že řešení osobních problémů bezpečnostní prověrkou není nejšťastnější
- Ministr Kühnl potvrdil, že ČR je připravena vyslat do mise NATO v Iráku tři až pět instruktorů
- Předseda ÚS Rychetský odpověděl Klausovi na dotaz k ústavě EU, neprozradil ale co
- Před polednem se v Brně střelil do hlavy dvaačtyřicetiletý muž chycený po krádeži
- Ceny Grammy byly letos ve znamení loni zemřelého Raye Charlese
- Počasí v Praze: zataženo, chvíli sněholení, nad nulou
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Ať nechá Gross referendum na pokoji
Výzkumy veřejného mínění ukazují, že většina občanů pořád ještě souhlasí s přijetím evropské ústavy. Na podzim by tak pro euroústavu byly téměř dvě třetiny Čechů, zatímco na jaře to nebyla ani polovina. Příznivci evropské integrace byli tudíž až dosud více méně v klidu. Většinová vůle občanů by se měla - podle jejich očekávání - do výsledku tak či onak promítnout, ať už v parlamentě nebo ve všelidovém hlasování.
Husí kůži jim asi nažene zjištění, že si Grossův tým chce udělat z euroústavy záchranný kruh. Ukazuje to analýza, kterou si Gross nechal vypracovat na základě volebních neúspěchů. Co bylo špatně a co se má dělat, aby to bylo dobře?
České prostředí je tradičně skeptické. Evropskou perspektivu by jim tedy měl otevírat někdo, kdo je silný v kramflecích, za ideálního stavu. Pokud nikdo takový k disposici není, neměl by se s evropskou kauzou ztotožňovat někdo, kdo nejen není silný v kramflecích, kdo dokonce žádné kramfleky nemá, neboť je nahý a navíc vězí v trní. Což je, momentálně, situace Stanislava Grosse a s ním i jeho strany.
Neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu znamenal Špidlův pád. Výsledek voleb by byl hrubě zkreslen, kdyby veřejnost volby pojala jako příležitost k sestřelení Stanislava Protimluvného. Kdyby lidé neměli uvažovat o tom, co je pro ně výhodné, být sočástí Evropy anebo být hrdou slovanskou zemí plnou špecifík. Kdyby uvažovali o tom, čím nejvíc naštvat Grosse a jak způsobit, aby se poroučel.
Byly by to volby nikoli evropské, ale grossovské.
Což hrozí, pokud si Gross nechá natisknout logo eurovoleb na socdemácké triko.
Ať si tam radši nechá Socánka, ten mu víc sedne.RODINA A PŘÁTELÉ: Tak holt budu platit
Včera jsem tu vyprávěl o parkovací patálii - myslel jsem si, že se smí parkovat tam, kde není žádná značka. Chyba lávky! Takže půjdu odpoledne klopit.
Stěžovat si mohu na obvyklém místě, tedy na lampárně hlavního nádraží. Všelijaké ty zóny jsou obvyklé všude, a je to jistě i správné opatření (znám to na př. z Francie, ovšem tam jsou obvykle snadno k dosažení velké podzemní garáže, samozřejmě placené). Ovšem tam jsou značky a přinejmenším čáry, které vám naznačí, že je něco v nepořádku. Tady stačí frknout jednu značku ke vjezdu do oblasti a pak už jen vzít pytel na peníze a kasírovatPSÍ PŘÍHODY: Fascinovaná Irda
Odpoledne jsme byli s Iris na procházce. Šli jsme ulicí, kde má Iris velkou atrakci -
vlčáka na zahradě. Vždycky k němu přiběhne, sdělí mu, co si o něm myslí, a opravdu to
není nic lichotivého - a odběhne.
Tentokrát vše mělo jiný průběh. Ne snad, že by vlčák absentoval. Viděl nás, slyšel nás, cítil nás, čekal na nás a těšil se, co všechno oplátkou Iris řekne. To víte, že nezůstává pozadu ve výřečnosti!
Jenže Iris zůstala na druhé straně ulice, zastavila se u jedněch vrat a upřeně kamsi hleděla.
Že by kočka? Je jedna zahrada v sousedství, kde leží kocour ve skalce a pohrdavě hledí a Iris si může oči vykoukat, když ho spatří.
Na kocoury byla zima. Foukal vítr a poletoval sníh.
Co tedy to mohlo být?
Šli jsme se podívat. Nejdřív jsme neviděli nic, coby mohlo iris zajímat. Žádný kocour v dohledu, jen nějaké boudy...
A králíkárna.
Třemi řadami králíci v klíckách, se vším, co ke králíkům patří, dlouhé uši, frňáky, očíčka, fousy.
A Iris stála a čučela a říkala si, kdyby je tak chtěl někdo pustit přede mne na chodník.
Nikdo takový se nenašel a tak Iris zapomněla i vynadat vlčákovi. V noci se jí bude o králících zdát. Jistě jim dá v tom snu na pamětnou.